Holky, potřebuju radu: maminka vnuček vyměnila za chlapa

Proč si lidé v důchod snaží dát svůj osobní život? Mají málo vnoučat? Jaká je v takových letech láska? K čemu jsou ty šaty a svátek, když už za nějakou dobu odejdou do jiného světa?

Moji rodiče žili v manželství 30 let. Když bylo otci 60 let, onemocněl a zemřel. Maminka zůstala sama a byla z toho velmi nešťastna.

Snažila jsem se ji podpořit, pomáhala s hospodařením a věnovala jsem jí spoustu času. Líbilo se jí to.

Nastěhovala se ke mně, aby se v bytě sama nenudila. Můj manžel a já máme vlastní velký dům, místa je dost, takže nás maminka neobtěžovala.

Dcery byly v sedmém nebi, když se dozvěděly, že babička bude žít s námi.

Maminka se zabývala dětmi a domácími pracemi, zatímco já a můj manžel jsme neustálé byli v práci.

Abych byla upřímná, společné bydlení pro mě bylo výhodné, okamžitě se uvolnily ruce.

Manžel mě občas zval do kina, večeřeli jsme v restauraci a občas jsme mohli zůstat přes noc u přátel.

Maminka také vypadala šťastně, takže jsem neměla výčitky svědomí. S mým manželem oni také měli dobrý vztah. Měli mnoho společných zájmů a stejné záliby. Manžel se k ní vždy choval ohleduplně a s jejím názorem počítal.

Jednou mi maminka řekla, ať se nezdržujeme po práci, že se večer chystá na večírek pro ty, kterým je přes 50 let.

Nechápala jsem, proč tam chodí, ale nevadilo mi to, je to její věc.

Vrátila se domů maminka ve velmi dobré náladě. Byla inspirovaná, prý dlouho se zajímavými lidmi nekomunikovala a netančila na dobrou hudbu.

Doma si také povídáme a hudbu posloucháme normálně, kupodivu se začala ve večerních hodinách čím dál častěji ztrácet.

Nelíbilo se mi to, protože jsem musela prosít ředitele o to, abych odešla z práce dříve.Musela jsem se starat o mé dětí.

Rozhodla jsem se promluvit s mámou a vyjádřit svůj názor. Máma se na mě jen usmála a řekla mi, že také chce mít radost i ze života.

Brzy u ní začal vztah s mužem. Procházeli se, drželi se za ruku, chodili do divadla a do restaurace.

Bylo mi z toho zle, vždyť ona je vdova, táta nedávno zemřel! To je zrada!

A ke všemu jim je 58 let a oni se rozhodli začít randit.

Podařilo se mi vyrovnat se svými emocemi, neřešila jsem to s mámou, protože jsem si byla jista že to dlouho trvat nebude.

Kéž bych jen tehdy věděla jak jsem se mýlila! Máma jednou na rodinné schůzce prohlásila, že se bude vdávat.

Zeptala se na můj názor, ale já prostě neměla co říct. Jaké „vdávání“, když svého milovaného nedávno pohřbila? A kdo se bude dívat a vychovávat moje děti??

Je po padesáti letech vůbec se může vdávat? Po mých slovech máma sbalila věci a odešla.

Nepřišla ani druhý den, ani mi nezavolala. I já jsem se rozhodla že jí volat nebudu, ona si za to může sama.

Uplynul měsíc. Stále jsem byla v šoku ze situace a máma blbec nespěchala nějak se usmířit.

Teď sami s manželem musíme zvládat všechno, a ona má líbánky na Kypru jak se ukázalo (sousedka mi to prozradila). Ředitel mě brzy vyhodí z práce, protože musím teď chodit domu dříve než obvykle, kvůli dětem.

Zrovna včera mi volala matka. Prý se jim daří dobře ale velmi se jí stýská za vnučkami. Co jako na to mám jí odpovědět? Žádnou spokojenost a štěstí necítím za ní, pro mě ona zůstává zrádcem.

Chce si to naposledy užít? Ona proměnila vnučky za chlapa! Nechci s ní vůbec mluvit!