Automatické dýško: „Host by měl zanechat minimálně 10 % na spropitném jako projev spokojenosti a úcty“, říká jeden z majitelů restaurací

V hlavním městě vznikla diskuse o spropitném pro pracovníky restaurací. Diskutovalo se hlavně kolem vinných barů Vinograf, iniciátorem byl #milujemevino.

Tyto bary zavedly automatické odpočty spropitného ve výši 10 procent. Majitelé restaurací se k této situaci vyjádřili.

Majitelé různých restaurací vyjádřili svůj názor na automatické spropitné a zda by mělo být 10 procent.

Štěpán Návrat z Café Buddha a Benjamin řekl, že myšlenka automatických spropitných je velmi zajímavá.

Dobře si uvědomuje, že většině lidí se to nebude líbit.

Zároveň ale uvedl, že velmi často se zákazníci v restauracích chovají velmi arogantně.

Přirovnal profesi kuchaře a lékaře k tomu, že oba zachraňují životy, někdo zdraví a někdo žaludek, ale rozdíl jejich platů je obrovský.

Podle něj by taková akce neměla odradit všechny zákazníky. Ale určitě to asi naštve toho člověka, který chodí do své oblíbené restaurace pořád.

Pan Štěpán Návrat dodal, že pokud takový člověk odejde do jiné restaurace, může ho tam čekat spousta věcí neznámých a nepříjemných.

To znamená, že existuje vysoká pravděpodobnost, že se vrátí do své oblíbené restaurace a 10 procent pro něj nebude velký problém.

Podle jeho názoru každý člověk by měl sám rozhodnout, v jaké výší chce nechat spropitné, ale zároveň je třeba pochopit, jak je někdy těžké práce číšníka, proto je lepší brát 10 procent jako minimální normu.

Generální ředitel Hotel Adria a restaurace U Pinkasů Karel Doubek říká, že taková myšlenka povinného spropitného, která se půjčuje z Ameriky, se v našich evropských tradicích neudrží.

Podle něj to společnost nepřijme, nebude to legitimizováno a mnohým se to bude zdát neetické.

I když si samozřejmě myslí, že pracovníci restaurací si takové poděkování od zákazníků rozhodně zaslouží.

Majitel sítě Lagarto Jan Hawelka si myslí, že povinné spropitné nesplňuje svůj původní význam.

To znamená, že spropitné je forma poděkování a touha udělat radost pracovníkům restaurace, ale ne povinná platba.

Podle Jana Havelky by tato forma peněžité odměny měla zůstat dobrovolná. Ale pokud se to najednou stane nutností, pak v takovém případě budou lidé potřebovat čas, aby si na to zvykli.

Petr Bauer jr. z Bauer Hotel Group řekl, že gastronomie je těžká fyzická práce a spropitné je jednou z částí příjmů zaměstnanců.

„Pokud bylo vše v pořádku, tak by host měl zanechat minimálně 10 % na spropitném jako projev spokojenosti a úcty“ vysvětlil svůj názor Petr Bauer.

Automatické spropitné je proto podle něj dobrý nápad.

Zároveň však říká, že Češi si na to budou muset zvyknout, protože to není součástí české kultury.

Petr Bauer ale dodal, že pokud klient po službě zůstane nespokojený, měl by mít právo odmítnout nechat spropitné.

Podle něj by právě takový systém mohl výrazně zvýšit motivaci personálu restaurace poskytovat co nejlepší služby.