„Je to ekologický materiál s výbornými vlastnostmi, na který jsme my lidé už z historického hlediska zvyklí“: z čeho staví domy Čech Viktor Karlík

Sláma je pro Viktora Karlíka z Hostyšové na Zlínsku je to ale především stavební materiál. Už dvanáct let se věnuje výstavbě domů ze slaměných bloků. Slaměných domů v Česku přibývá každým rokem. První dům si Viktor Karlík postavil sám pro sebe.

Ke slaměným domům se dostal náhodou. „Zavítal jsem na konferenci o zdravých budovách, kde jsem se dozvěděl o slaměných domech z Jižní Ameriky. Přišlo mi to jako skvělá myšlenka, že dům může vyrůst na poli,“ uvádí Karlík.

Hlavní výhodou slaměných domů je podle Karlíka jejich ekologická šetrnost a dobrá izolace. „Naší jedinou technologií je krb a stejně tu máme v zimě příjemné teplo a v létě chládek. Hliněné omítky jsou dobře schopné akumulovat vlhko a teplo,“ uvádí.

Materiál se nijak chemicky neupravuje. „Je to ekologický materiál s výbornými vlastnostmi, na který jsme my lidé už z historického hlediska zvyklí,“ říká architekt z atelieru Elam Mojmír Hudec.

Karlík zároveň vidí ve slaměných domech dobrou alternativu k moderním materiálům. „S polystyrenem se dobře pracuje. Na druhou stranu zatěžuje přírodu. Když se škrábou fasády, tak jeho jednotlivé kuličky létají všude kolem. V přírodě se nikdy nerozloží,“ dodává Karlík.

Stejně jako všechny materiály i sláma má svoje nevýhody. „Je důležité dohlédnout na to, aby byla opravdu suchá a bez plísní. Navíc když sláma zvlhne, tak dobře neizoluje,“ říká Karlík.

První projekt, do kterého se pustil, byl jeho vlastní dům. „Jenom na výstavbu mého domu jsme využili přibližně tisíc až dvanáct set balíků slámy,“ říká Karlík a dodává, že to jsou přibližně dva kamiony materiálu. Slaměné domy se staví tak, že se na základy postaví dřevěná konstrukce. „Do té konstrukce se pak vkládají jednotlivé balíky, které tam hezky zapadnou, aby to co nejlépe izolovalo,“ sděluje Karlík. Výsledkem je slaměná stěna tlustá přibližně půl metru. „Zevnitř je omítnutá přibližně tři a až pěti centimetry hlíny, lidé si myslí, že je to měkké, ale opak je pravdou,“ říká Karlík. Stěny jsou doplněné o přírodní prvky nebo o barevné mozaiky.

Cena slaměného domu se pak pohybuje ve stejných cenových reáliích jako standardní obydlí. „Není to o moc levnější v porovnání s dalšími stavbami. Nadhodnotu vnímáme v tom, že je to šetrné k přírodě a dobře to izoluje,“ uvádí Karlík. Stavba domu ho vyšla přibližně na milion a čtvrt. Ušetřil tím, že většinu práce si udělal sám. „Kdybyste to chtěli rovnou na klíč, tak by se ta cena pohybovalo okolo dvou a půl milionu korun,“ dodává Karlík.

Slaměné domy mají v cizině dlouholetou tradici. Do Česka se dostaly teprve před patnácti lety. „V Česku je takových domů už několik stovek, každým rokem navíc počet narůstá,“ uvádí Hudec.