„Je to jako moje třetí dítě“: Příběh babičky, která vychovala svého vnuka jako vlastního syna

Podle práva má Inna Sočinsková dvě děti, ale ve skutečnosti tři. Svého patnáctiletého vnuka jménem Zhenya považuje za nejmladšího syna. Stalo se tak, že od 3 let babička vychovává dítě. „Nikdo tomu nerozumí, všichni přátelé jsou překvapeni,“ říká Inna. „Ale to je naše situace. A jsem ráda, že se mi to všechno stalo“.

Chlapec se nyní vidí s mámou i tátou, ale babička nese za něj veškerou odpovědnost, včetně hmotnou. Říká, že Zhenya je jako její třetí dítě.

Když bylo nejstaršímu synovi ženy 17 let, šokoval rodičů zprávou o těhotenství své přítelkyně. Inna podpořila rozhodnutí mládeho páru nechat si dítě, ale její manžel byl kategoricky proti.

Když se Zhenya narodil, nějakou dobu žila mladá rodina s příbuznými mladé matky. „Měli svatbu, zdálo se, že všechno šlo dobře“, říká Inna. Bylo dokonce období, kdy mladá rodina žila v domě Inny a její manžela .

„Můj syn nastoupil na leteckou školu, studoval, všechno bylo v pořádku. Studoval rok a poté byl vyloučen. Samozřejmě jsem musela pomáhat finančně. Ale můj manžel v té době vydělával slušné peníze a my jsme žili dobře“.

V určitém okamžiku se snacha rozhodla vrátit se ke svým příbuzným, přestěhovali se také i syn s vnukem. A pak se vztah mladých rodičů pokazil. Stalo se tak, že se Zhenin otec sám vrátil domů a chlapec od té doby žil ve dvou domech.

Poté, co se rodiče rozvedli, žil Zhenya se svým otcem, babičkou a dědečkem. Žena se plně zapojila do péče o dítě.

Když se narodil Zhenya, babičce bylo jen 38 let a její manželovi – 44. Byli mladí a plní energie. „Opravdu se mi líbilo, když můj vnuk křičel běhěm procházky „babička, dědeček“ a kolemjdoucí byli překvapeni: „Jste už babička?“ Nikdy mě to neobtěžovalo“.

Nyní chlapec se připravuje na studium na vysoké škole. Čas od času navštíví svou matku – ona nyní má novou rodinu a dvě děti. S tátou rád chodí na ryby. Zhenyin otec se také oženil a má děti, které rády tráví čas se svým starším bratrem.

„Nyní je v rodině všechno v pořádku, prakticky neexistují žádné konflikty“, říká žena.

Babička připouští, že navzdory veškerému úsilí s vnukem nemá úzký kontakt. „Snad kvůli tomu, že nevěnovala jsem mu v určité fázi dostatečnou pozornost: musela jsem hodně pracovat. Nebo možná dítě prostě nemělo rodičovské teplo“.

Zhenya dodržuje odstup s ní. „Už jsem řekla mu, že může mi říkat máma“. A on odpověděl: „Ne, jsi babička“. Inna sama někdy nazývá Zhenyu „synem“.

„Mojí známý to nechápou, ale stalo se, že je to moje třetí dítě. Když se můj syn ženil podruhé, můj manžel na svatbě řekl snaše: „Neboj se, Zhenya pro vás nebude břemeno, my se o něj úplně postaráme“. A nějak se stalo, že můj syn má novou rodinu a my máme Zhenyu. Vnuk a syn, samozřejmě, se stýká, táta mu dává skvělé dárky k narozeninám jako tablet a počítač, dává kapesné“.

Podle Inny je to její vlastní přání vychovávat vnuka a kupovat mu věci.

„Synova manželka dokonce vtipkuje, že kdybych měla peníze, koupila bych mu Ferrari. A já to potvrzuji: Ano, koupila bych, kdyby tam byla taková příležitost. Ale to není pro dítě hlavní věc. Dítě potřebuje nejen tablety a počítače, ale lásku a péči“.