Malou mokrou kočku bylo obtížné zachránit, protože se bála lidí

Léto v tomto roce se ukázalo být velmi chladné

Když dívka šla se svými přáteli po vesnici a pořádně se zabalila do své podzimní bundy. Jeden z přátel dívky uslyšel podivné zvuky, které připomínaly vřískot nebo slabou mňoukání.

Přátelé začali společně hledat zdroj zvuku. Je pravda, že opravdu nevěděli, jestli je poblíž nějaké zvíře. Hledání však nebylo marné!

Brzy Vika a její přátelé našli malé kotě. Vylezlo do malé díry u řeky a snažilo se skrýt před chladem. Kotě bylo mokré a nachlazené. Pokoušelo se žalostně pískat – možná ve snaze zavolat svou matku?

Vika si sundala bundu a zabalila do něj kotě a pak s ním šla do nejbližšího obchodu, aby jí nakoupila jídlo. No malé kotě odmítlo snahu pomoci a spěchalo nazpět k řece…

Přátelé se nevzdali – následovali malou kočku nazpět. „Musela jsem si sundat boty a chodit naboso ve vodě. A i když byla velmi chladná, touha zachránit kotě byla silnější.“

Hledání ztracené kočky pokračovalo až do večera. Vika si myslela, že kotě nebudou schopný najít, protože bylo příliš pozdě.

Přátelé souhlasili, že budou pokračovat v hledání další den. A stal se zázrak! Přátelé znovu zaslechli slabé zavrčení a rychle se rozběhli ke zvuku …

Kočka se ale cizinců bála, takže utekla před svými zachránci. Dokonce i neznámá kolemjdoucí dívka se zeptala, co hledají tak vytrvale? Poté, co se dozvěděla podrobnosti příběhu, nabídla jim pomoc. Několik dalších hodin se mladí lidé potulovali po houští ve snaze najít malého uprchlíka! Nakonec bylo kotě nalezeno.

Vika se rozhodla, že kočce dovolí, aby žila u ní doma.

O něco později se ukázalo, že zachráněné kotě je hezká holka. Bylo rozhodnuto ji nazvat Stejsey.

Zachránit koťátko bylo velice obtížné! Ale Vika nic nelituje a dívá se na svou milující načechranou přítelkyni s radostí.