„Muž se zamiloval do mladé dívky a požádal mudrce o radu“: Řekl muži, aby přinesl fotografii manželky z mládí

Jeden ženatý muž se zamiloval do krásné mladé dívky a přemýšlel opustit manželku. Svědomí ho však hryzlo a šel ke mudrci, aby mu pomohl vyřešit jeho problém. Pak stařec požádal tohoto muže, aby přinesl fotografii své ženy z mládí.

Mudrc uviděl, že manželka muže, který se na něho obrátil s prosbou o pomoc, byla v mládí velmi krásná. Byl překvapen a zeptal se, jestli je jeho nová milovaná krásnější než manželka. Muž odpověděl, že kdysi byla krásou, a teď vypadá jinak.

„Chtěl bys jí vrátit její nádherný vzhled?“ zeptal se stařec. „A pokud by to bylo možné, zůstal bys s ní?“

„Ach jo! Samozřejmě!“, odpověděl muž.

Mudrc řekl, že je připraven pomoci, ale cena této pomoci bude vysoká. Jako odpověď na jeho otázku, kolik dětí má, muž řekl, že má dvě. Pak stařec vysvětlil, že manželka předala část své krásy svým dětem. Mudrc řekl, aby muž k němu přivedl své děti, aby je zničil, a tehdy veškeré kouzlo by se vrátilo k jeho manželce. Muž byl samozřejmě šokován.

„Ale děti jsou mou nedílnou součástí, dal jsem jim tolik své síly a zdraví. Jak je vrátím?“ odpověděl muž.

„Takže uznáváš, že ty, stejně jako tvá manželka, nejsi jako ve svých mladých letech, protože jsi také předal část sebe?“

„Ano, uznávám a chápu, že moje žena a já jsme se částečně ztělesnili v našich klucích. To je naprosto správné, jak by mělo být, a nemůžeme se vrátit k bývalé mládí, kráse a síle! Ale je ještě jedna věc, která mě odděluje od manželky. Její povaha se úplně zhoršila. Stala se nervózní a velmi nevrlou. A dříve byla dobrou, starostlivou a přátelskou.

„A ty sám ji stále obklopuješ láskou a péčí, jako dříve, daruješ květiny, pomáháš ve všem, děkuješ za čisté košile a večeře?“ zeptal se mudrce.

Jako odpověď na to muž tiše sklonil hlavu. Všechno pochopil a uvědomil si, že mudrc měl naprostou pravdu: nejprve musíš od sebe vyžadovat.