„Navrhované navýšení je spíše než pomocí výsměchem řadě obětavých lidí“: pěstouny se bouří proti přijatému vládou návrhu

Оdměna pěstounům zůstala beze změny již od roku 2013, zatímco minimální mzda za tu dobu vzrostla téměř o 7000 korun. Navrhují, aby se odměna pěstounům navyšovala v návaznosti na minimální mzdu tak, aby pěstoun na přechodnou dobu pečující o jedno dítě dostával zhruba její dvojnásobek.

Organizace pečující o ohrožené děti se bouří proti vládou přijatému návrhu na zvýšení odměny pro pěstouny na přechodnou dobu z 20 tisíc korun jen o dvě tisícovky.

„Navrhované navýšení je spíše než pomocí výsměchem řadě obětavých lidí,“ napsali v otevřeném dopise vládě a poslancům zástupci Asociace Dítě a Rodina, která zastupuje osm desítek organizací a sdružení.

V Praze je nyní evidováno sedm desítek pěstounů, aktivně se jich však nyní o děti stará jen 46. „Považujeme za ideální výhledově jejich počet navýšit,“ řekl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Celkem je nyní v Česku přes osm stovek přechodných pěstounů.

Kromě zmíněné odměny dostávají tyto rodiny pečující o malé dítě ještě necelých pět tisíc korun na jeho potřeby. Měsíční pobyt dítěte v kojeneckém ústavu stát podle ministerstva práce a sociálních věcí ale vyjde na 55 111 korun.

Podle statistiky organizace Lumos bylo loni v kojeneckých ústavech 571 dětí, čtyřicet procent z nich přitom bylo starších než tři roky. „Měla by to být výjimka, ale stává se to spíš pravidlem,“ řekla Barbora Křižanová z Lumosu. Situace se liší kraj od kraje – vyšší počty dětí v ústavech mají v Plzeňském, Ústeckém a Středočeském kraji.

„Naopak Zlínský kraj už téměř tři roky v těchto zařízeních pro děti do tří let nevyužívá pobytovou službu. I většina dalších krajů tam již má jen minimální počty dětí a nepřijímají nové, ale snaží se hledat jiné alternativy,“ uvedla Křižanová.

Kromě přechodných pěstounů jde o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a domovy pro děti s postižením.

Vhodné by bylo, kdyby stát vynaložil více peněz na prevenci a podporoval původní rodiny. „Často z nich děti bývají odebrány kvůli sociálním a ekonomickým problémům, které jsou řešitelné i jinak než vytržením z rodiny,“ dodala Křižanová.