“Některé ženy u nás nechávaly část peněz, aby je nemusely odevzdávat“: Jakou pomoc nejvíce potřebují ženy bez domova

Alexandra Doleželová je jednou z účastníci organizací Jako doma a Jídelnou Kuchařek bez domova, a tak se často komunikuje s českými ženami bez domova. V rámci pražského projektu Jídelnou Kuchařek bez domova Doleželová pomáhá najít práci ženám, kteří nemají domov. Takové sociální pomoci se Alexandra začala věnovat již před deseti lety. V té době pochopila, že se běžná žena v rámci feministického hnutí je více slyšená, než žena bez domova.

Založila také i svou vlastni organizaci Jako doma, aby pomáhat co nejvíce. Dle Doleželové první vlnu koronaviru zvládli docela dobře, docházelo za obědem nejen bezdomovce, ale senioři či rodiče samoživitelé. Zatím nyní zakázek mají méně. “Minulou vlnu jsme zvládli vlastně celkem dobře, protože tady byla obrovská vlna solidarity,“ řekla nadšeně Doleželová.

Doleželová kdysi měla sama také celkem smutný příběh. Svěřila, že byla závislá na látkách, bezcílně chodila po ulicích. A pokud by mohla sama sebe nějakým způsobem varovat, tak by se neváhala toto udělat. “Dnes bych se o sebe bála,“ svěřila.

Mnoha žen nyní začínají se vracet ke svému ženství. Stejně to mají i ti, kteří právě nemají střechu nad hlavou. Často jim pomáhají ti, u kterých je více možností a pokud si pronajímají byt, tak pomůžou známé, která nyní střechu nad hlavou nemá.

Koneckonců takové ženy mají i osobní vztahy. Ale jsou pro nich muži častěji spojené s násilím, než s bezpečím. Takový parter si dokáže svou ženu s největší pravděpodobnosti chránit před světem a jinými lidmi, ale ne před sebou. Proto se u takových žen často se jedná o nasili, ale nejen o fyzickém, ale i o ekonomickém. “Některé ženy u nás nechávaly část peněz, aby je nemusely odevzdávat,“ uvedla zakladatelka organizace Jako doma.