„Ponechat řízení dopravy jen na lidech však není správné“: sedmdesát tratí nemá žádní výpravčí, žádná zabezpečení ani žádná návěstidla

Sedmdesát tratí na 1 715 kilometrech českých železnic nemají žádní výpravčí, žádná zabezpečovací zařízení, žádná návěstidla, která by vlakům říkala, zda smějí vyjet na trať. Vše ale záleží jen na strojvůdci a dispečerovi, který dopravu diriguje přes vysílačku nebo telefon. Ponechat řízení dopravy jen na lidech však není správné, míní inspektor drážní inspekce Jan Kučera.

Úterní nehoda mezi Karlovými Vary a Potůčky si vyžádala dva lidské životy a dvacet zraněných. Vlak z německého Johanngeorgenstadtu do Karlových Varů měl zůstat stát v Perninku a počkat na protijedoucí vlak od Varů.

„Jediné opatření, které se na těchto tratích dá udělat, je dát tam zabezpečovací zařízení. Domníváme se, že ponechat dopravu jen na lidech je nesprávné,“ říká generální inspektor drážní inspekce Jan Kučera.

Při úterní nehodě vlaků u Perninku se srazily dva váhově naprosto odlišné vlaky – téměř stotunový moderní vlak Regioshark, který na tratích jezdí zhruba pět let, a čtyřicetitunová Regionova. To je zrekonstruovaný motorový vlak, jehož konstrukce je stará desítky let. Podle drážní inspekce jely oba vlaky zhruba rychlostí 50 kilometrů v hodině proti sobě. Nehoda se stala asi kilometr od nádraží Pernink.

Z dalších zraněných už nyní není nikdo v ohrožení života. Čtyři lidé, kteří utrpěli vážná zranění, leží ve Fakultní nemocnici v Plzni. Podle neoficiálních informací si strojvůdce podezřelý ze zavinění srážky neuvědomil, že úterý už není svátek a jede proti němu vlak.

Dá se vzpomenout ne několik totožných nehod jako například loňská srážka vlaků na trati z Čáslavi do Třemošnice. I tady šlo o trať se „zjednodušeným řízením dopravy“, kterým nádražáci říkají D3. I tady vlak odjel ze stanice, aniž počkal na protijedoucí soupravu.

Další podobná nehoda se stala v roce 2004 u Blanice na Strakonicku, kde strojvedoucí přehlédl písemný rozkaz dirigujícího dispečera vyčkat v Bavorově na protijedoucí osobní vlak. Tedy domníval se, že jde o křižování s protijedoucím nákladním vlakem, který potkal o pár stanic dříve. Na příkazu ale byla dvě křižování. I při této nehodě zemřeli dva lidé. U soudu pak strojvedoucí, který se za fatální chybu dokola omlouval, opakoval, že nechápe, jak mohl křížení přehlédnout. Nakonec dostal čtyři roky vězení.

Provozovaných tratí, kde se takové fatální chyby mohou stát, je v Česku jedenasedmdesát. Nejdelší vede od Březnice přes Blatnou do Strakonic a do Vimperka a dále na Šumavu až ke Kájovu u Lipna.

Další nebezpečí na tratích pak hrozí v místech, kde je dočasně snížená rychlost. Ukázala to loňská nehoda nákladního vlaku s vápnem u Mariánských Lázní, který vykolejil kvůli tomu, že jel o 61 kilometrů v hodině rychleji, než směl. I tady byl problém v komunikaci na dráze. Strojvedoucí o snížení nejvyšší povolené rychlosti nevěděl. Informaci dostal do tabletu, který vozí ve vlaku, ale nepřečetl si ji.

„A právě skutečnost, že dopravce umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se seznámil s důležitými změnami, považujeme za slabinu celého řešení snížení rychlosti. Zejména pokud na trati není zavedeno technické řešení, které by při pochybení strojvedoucího aktivním zásahem do řízení vlaku zabránilo překročení nejvyšší dovolené rychlosti a v konečném důsledku i vykolejení,“ píše v závěrečné zprávě inspektor Kučera.