Příběh muže a ženy, kteří utekli z domova pro osoby se zdravotním postižením, aby se oženili

Ve 23 letech Oleg skončil v internátní škole pro tělesně postižené. Tam ho poslali jeho bratři po smrti rodičů. Zpočátku ho navštěvovali, a dokonce ho chtěli časem vyzvednout, ale nestalo se to.

Julii je nyní teméř 44 let a od narození trpí epilepsií. Žila v úplné rodině, ale po rozvodu rodičů se rozhodla žít se svým otcem a získala povolání sekretářky.

Časem se Juliin otec rozhodl poslat ji do internátní školy pod záminkou, že tam se naučí být hospodyní.

Na internátu se pár setkal. Jejich vztah trval 8 let, ale pak se rozešli. Žena se přestěhovala do jiného penzionu, kde potkala muže a vdala se za něj. Ale rodinný život však nešel.

Potom se Julie rozhodla najít Olega na sociálních sítích a začali si dopisovat. Ukázalo se, že stará láska nepohasla. Pár pokračoval ve svém vztahu a o několik let později se rozhodl opustit penzion, aby žil spolu a pronajal si byt.

Ani Juliina matka, ani Olegův bratr to kategoricky nepřijímali a nepodporovali. Ale pár si byl jistý, že dělá všechno dobře. Dobrovolníci z charitativní organizace pomohli mužovi a teď Oleg spolu s Julií žijí v pronajatém bytě.

Pár je neuvěřitelně šťastný a plánuje koupit svůj vlastní byt. Oleg a Julie pracují a řeší problémy s dědictvím. A dobrovolníci pro ně připravují svatební obřad.