„Teď je mi 23 a mé matce je 38, to znamená, že mě porodila v 15 letech“: Chci vám vyprávět svůj příběh

Chci vám vyprávět svůj příběh.

„Teď je mi 23 a mé matce je 38. To znamená, že mě porodila v 15 letech.

Moji rodiče začali chodit, když jí bylo 15 let, a mému otci bylo 18 let. Byli zamilovaní a výsledkem jejich lásky bylo těhotenství mé matky.

Máma se o tom dozvěděla, když už byl čtvrtý měsíc těhotenství. Znamená to, že moje matka byla v 9. třídě, když zjistila, že je těhotná. A zjistila to při vyšetření u lékaře. Samozřejmě to nečekala a nebyla na to připravena.

Bylo to v roce 1995 a, jak víte, společnost silněji odsuzovala těhotné 15leté dívky. Ale máma našla sílu říct o tom otci. Sama nevím, jak na to otec zareagoval, ale narodila jsem se.

Přestože bylo mému otci tehdy jen 18 let, nepolekal se a neutekl před odpovědností.

Začali žít s rodiči mé matky. Táta si sehnal práci. Jediná věc, která mě mrzí, je, že nemohli jít na univerzitu.

Když jsem začala chodit do školky, matce bylo 18 let a ona se vdala za mého otce.

Uplynuly roky. Začala jsem chodit do školy. Navzdory tomu, že moji rodiče byli velmi mladí, navzdory všem obtížím mi udělali šťastné dětství. Nikdy jsem je neviděla, jak se hádali.

Komunikovala jsem se všemi svými prarodiči, často jsem s nimi trávila čas.

Když mi bylo 15 let, začaly jsme s matkou sdílet všechna naše ženská tajemství. Byly jsme jako nejlepší kamarádky.

Věděla o mé první lásce, o mých zklamáních, dávala mi cenné rady.

Po absolvování střední školy jsem šla na vysokou školu zdravotnickou a stále tam studuji. Ještě nejsem vdaná, nemám děti.

Moji rodiče jsou stále spolu a mají se rádi.

Velmi miluji své rodiče, jsem na ně pyšná a jsem jim vděčná za život, který mi byl dán, za šťastné dětství a za ty krásné vzpomínky, které mám.

Jsem ráda, že vzhledem k malému věkovému rozdílu byli jsme s mámou a tátou jako přátelé.

Mnozí odsuzovali mé rodiče. A čas od času si kladu otázku: záleží na věku? Koneckonců, věk je pouze číslo. To, co je ve vaší hlavě, je důležitější. Mnoho dospělých se často chová dětinsky, utíká před odpovědností a navzájem se nerespektují.

Loni měli moji rodiče výročí. Oslavili porcelánovou svatbu (20 let). A chci říci, že jsou mi příkladem. Jsou mým etalonem.

Moc vás miluji!“