Už nemám žádnou sílu to snášet. Kam dát starší matku

Už to nemůžu vydržet. Myslela jsem, že to nebude problém, ale teď už nemám dost síly.

Podělím se s vámi svým příběhem:

Jsem druhé dítě v rodině. Mám bratra, který je o 3 roky starší než já. Maminka nás porodila docela pozdě, ale to nijak neovlivnilo naše zdraví ani výchovu.

Když bylo mé matce 42 roky, porodila poprvé v životě. Pro něj a tátu to bylo dlouho očekávané dítě, protože maminka dlouho nemohla otěhotnět.

Po 3 letech jsem se narodila. Moje matka mě porodila ve 45. Když mi bylo 17 let, můj otec zemřel.

Maminka se s tím dlouho nedokázala vyrovnat, pro mého bratra a mě to byla také obrovská ztráta, ale společně jsme tento smutek přežili a žili dál.

Bratr studoval, pak obdržel vysokoškolské vzdělání a byl pozván pracovat do Ameriky, kde žije dodnes. A jsem zůstala pracovat doma.

Nyní je mé matce již 78 let a potřebuje téměř vždy, aby ji někdo kontroloval, tak jsem ji vzala k sobě. V tomto věku je člověk horší než dítě.

Žehličku často nechává zapnutou, i když jsem jí vždy říkala, že s žehlením nepotřebuji pomoc.

Také se neustále snaží něco uvařit, ale v tomto věku už to nemůže udělat, ale stydím se jí to říct. A její výpadky paměti jsou pokaždé děsivější. Jednoho dne odešla z domu a zapomněla, kam se vrátit. Dlouho jsme ji hledali, dokud mi nezavolal má kamarádka.

Bojím se představit, kam by šla, kdyby ji má kamarádka nepotkala. Je velmi těžké jednat se starým člověkem a já chci žít svůj život. Nemám už sílu to vydržet. Ani já už nejsem mladá, ale celý život se musím starat o děti a teď o matku. Nevím, kam mám dát starší matku, ale brzy mi dojde trpělivost.