V jednom z útulků v britském hlavním městě padl pes německého ovčáka. Pes, přezdívaný Ralph, byl v kritickém stavu.
Za měsíc ho zaměstnanci útočiště následovali nepřetržitě v směnách. Poté, co se pes trochu vzpamatoval, byl zvednut Wendy Tang, jedním z dobrovolníků.
Nejprve si žena myslela, že si zvíře na chvíli vezme a vraťi se do útulku.
Brzy si však uvědomila, že se celým svým srdcem připoutala k nešťastnému pejskovi.
Dobrovolník ho nemohla vrátit.
„Ralph je krásný pes. Když jsem si ho vzala, byl můj dům plný lásky. Jsem tak šťastna.“ říká Wendy. Tang si vzpomíná, že v raných dobách bylo bolestivé dívat se na psa.
Zpočátku se Ralph ze všeho bál. Ani nešel do dvora. Pouze v doprovodu Wendy.
Věří, že je to způsobeno tím, že zvíře dříve zůstalo na ulici po dlouhou dobu.
Dnes se všechno změnilo: Ralph má dům, kde je opravdu milovaný.