Šéf nerozuměl, proč jeden z jeho nejcennějších zaměstnanců nepřišel do práce a ani nezavolal, aby upozornil na nepřítomnost.
S hlavním počítačem však došlo k vážným problémům, a tak šéf vytočil domovské telefonní číslo zaměstnance. Odpovědělo však dítě.
Zašeptal:
– Ahoj!
– Ahoj! Je tvůj otec doma? Zeptal se šéf.
– Ano – řekl chlapec tiše.
– Můžu s ním mluvit?
– Ne.
Překvapený muž se zeptal:
– Je tvoje mamka doma?
– Ano.
– Můžu mluvit aspoň s ní?
Tichý hlas zašeptal:
– Ne.
V naději, že tam někde je další dospělý, jehož prostřednictvím by bylo možné zprávu předat, se šéf zeptal:
– Není doma ještě někdo dospělý?
– Je. Policista.
Šéf chtěl vědět, co policista dělá v domě jeho podřázeného, a zeptal se:
– Mohu mluvit s policistou?
– Ne, je zaneprázdněný.
– Co dělá?
– Mluví s mámou, tátou a hasičem.
A tehdy muž zaslechl velmi hlasitý zvuk na pozadí.
– Co je to za hluk?
– Vrtulník – řekl chlapec tiše.
– A co se tam děje? – Zeptal se šéf starostlivě a začal si dělat vážné starosti.
– Vyhledávací tým právě přistál vrtulníkem.
Nervózní a trochu zmatený šéf se zeptá:
– Co hledají?
Dětský hlas se smíchem odpovídá:
– MĚ!