V České republice během nouzového stavu trpělo depresemi nebo úzkostnými stavy velké množství lidí.
Během karantény v Česku měla pětina dospělé populace příznaky, což je asi třikrát více než před stavem nouze.
Zdroj: aroundprague.cz
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR se situace týkala především žen, mládeže a lidí, jejichž příjem byl nejvíce ovlivněn.
Podle údajů, mělo v roce 2016 depresivní stavy a úzkostné poruchy 7 až 8% českých obyvatel. Před pandemií to bylo asi 6% dospělé populace.
Zdroj: ua.11.ua
Studie je založena na projektu Život během pandemie. Od poloviny března do poloviny června se odborníci dotazovali 3 100 lidí každé dva týdny o situaci a náladě.
Zjištění o duševním zdraví zahrnují výsledky 1 964 lidí, kteří opakovaně odpovídali na šest otázek z dotazníku o diagnostice deprese a úzkosti.
Zdroj: bbc.com
Byli hodnoceni kvalita spánku, nervozita, chuť k jídlu, únava, zájem o dění a podrážděnost.
Po zavedení nouzového stavu, ve kterém byla Česká republika od 12. do 17. května, se podíl lidí se symptomy mírné deprese nebo úzkosti zvýšil ze 6 na 20%.
Pak tento index začal postupně klesat. Do poloviny června dosáhl 10%.
Zdroj: dw.com
Před pandemií trpělo depresemi přibližně 5% mužů a 7% žen. Na přelomu března a dubna již bylo 26% žen a 13% mužů. Do poloviny června klesl počet lidí s depresivními příznaky (12% žen a 8% mužů).
Příznaky deprese a úzkosti byly pozorovány u 37% matek s dětmi mladšími 18 let a u 14% otců.
Zdroj: unn.com.ua
Podle získaných údajů, 21% bezdětných žen a 12% mužů bez dětí trpělo mírnou depresí a úzkostí.
Příznaky mírné deprese popsalo také 36% mladých lidí ve věku 18 až 24 let a 13% lidí ve věku nad 65 let.
Zdroj: tvoemisto.tv
Průzkum byl proveden online.
Podle autorů výsledky analýzy ukazují, že psychologická podpora a služby by měly být co nejvíc dostupné. Je také nutné lidem poskytovat informace o tom, jak se starat o své duševní zdraví.
Kromě toho, je třeba snižovat obavy z dalšího vývoje pandemie. Na konci června se 85% respondentů domnívalo, že druhá vlna koronaviru přijde nejpozději v zimě.
https://twitter.com/IDEA_ThinkTank/status/1290207829375107075
