Existuje šance, že trh s potravinami se v blízké budoucnosti může výrazně změnit. Někteří odborníci z německé Akademie věd Leopoldina tvrdí, že je nutné zachovat životní prostředí.
Proto je podle nich nutné, aby se maso a mléko v obchodech prodávaly za vyšší ceny.
.
Němečtí vědci provedli studii, po které začali žádat německou vládu, aby přijala nezbytná opatření podle jejich mínění.
.
Navrhli zvýšit daň z přidané hodnoty na mléko a maso z 7 na 19 procent. V Česku se přitom tento ukazatel rovná 15 procentům.
Pokud by to ale nepomohlo ke snížení spotřeby masa a mléka, musela by vláda k jejich výrobcům přistoupit jako k elektrárnám. Elektrárny zaplatí do rozpočtu další peníze za emise oxidu uhličitého.
A podobné návrhy už vyslovily dvě velké strany v Německu. Jedna taková strana je Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).
.
Bavorská strana chce zachránit německé zemědělce a výrobce potravin. Jedním ze způsobů, které pomohou realizovat podle jejich názoru je zvýšení DPH.
.
Také tato strana by chtěla, aby prodejci masa přestali přitahovat zákazníky pomocí nízkých cen masa, aby například maso zmizelo z letáků supermarketů.
.
Německá Zelená strana ale nabídla úplně něco jiného, a to minimální ceny živočišných produktů. Trvají také na zlepšení pracovních podmínek pro pracovníky v této oblasti.
„Pracují za mizerných pracovních a mzdových podmínek, žijí v ubytovnách za katastrofalních podmínek azapomíná se na ochranu jejich zdraví“ řekl Robert Habeck, spolupředseda strany Zelených.
.
Jeho slova potvrzují alespoň to, že několik stovek pracovníků masného průmyslu v Německu onemocnělo koronavirem kvůli špatným pracovním podmínkám a podmínkám pobytu.
.
Vědci z německé akademie tvrdí, že za několik desítek let hrozí vyhynutí asi milionu živočišných druhů. To platí i pro mnoho druhů rostlin, je to velmi mnoho.
Podle nich to ohrožuje především savce, obojživelníky a mořské korály. Za poslední století se prý některé živočišné druhy snížily o 80 procent.
Velmi akutní je také nyní problém zmizení lesů po celé planetě, ať už jde o tropické deštné pralesy nebo lesy na Sibiři, Severní nebo Jižní Americe.
.
Ze všech těchto důvodů země ztrácí svou účinnost při pěstování zemědělských produktů. Za poslední půlstoletí v Evropě zmizelo asi 90 procent všech rostlin, které zde volně rostly nebo se pěstovaly.
Tento problém je komplexní, to znamená, že zahrnuje účinky emisí skleníkových plynů, eroze půdy, sucha a masivního používání pesticidů.
Vědci z německé Akademie věd Leopoldina věří, že to může ohrozit celé lidstvo. Navíc dodávají, že globální ekosystém každý rok potřebuje zhruba 140 miliard dolarů.
.
Také odborníci se snažili předvídat vývoj agrární politiky a říci své doporučení o dalších krocích.
Podle jejich výpočtů by tak bylo nutné snížit spotřebu masa na jednu osobu zhruba o polovinu, tedy na zhruba 500 gramů týdně.
Navrhuje se také, aby školní jídelny a další stravovací zařízení zahájily takzvanou kampaň za zdravé stravování.
.
Vědci upozorňují, že přibližně 70 procent všech zemědělských pozemků v Evropě se používá k výrobě živočišných produktů.
Přitom jen asi 20 procent potřebných kalorií člověk dostavá z živočišných produktů.
Také odborníci se domnívají, že již nyní je nutné změnit přístup k zemědělství. Například podle jejich názoru je čas přestat ničit savany a lesy, aby vytvořily nové zemědělské plochy.
