Jsem třídní učitel 4. ročníku střední školy. Chci vám jen povídat svůj malý životní příběh. Před měsícem jsem si všiml, že během delší přestávky (20 minut) polovina mé třídy opouští školu a jde někam.
Zdroj:mandru.org
Vracejí se téměř před začátkem hodiny.
Byl jsem si jistý, že kouří. Mezi nimi byli většinou kluci, takže jsem si ani nepochyboval, že je to tak.
Nicméně, je to divné, když se vráceli, necítil jsem žádný smrad od cigaret! Přemýšlel jsem, kam v takovém případě chodí, a rozhodl jsem se jednou je následovat.
Byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že oslovili staršího muže, kterého jsem neznal, obklopil ho a nakrmili ho obědem který přinesli s sebou z domova. Někdo mu dá horký čaj z termosky, někdo vytáhne bramborovou kaší a řízek.
Ukázalo se, že se jedná o bezdomovce, o kterého se žaci starali již několik týdnů. Zachránili ho před hladem svým obědem.
Když jsem to viděl, Nemohl jsem zadržet své slzy.
Téhož dne jsem šel za ředitelem naší školy a přesvědčil ho, aby tomuto mužovi nabídl práci strážníka.
Ano, díky studentům dostali bezdomovec nejen práci, ale také i střechu nad hlavou.
Jsem hrdý na „své“ děti!
