Memoáry Obamy: Co si bývalý prezident USA myslí o Putinovi, Erdoganovi, Merkelové a Václavu Klausovi

Tento týden se objevily světovi memoáry bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Obama ve své knize hovoří nejen o americké politice ale i problémech v jeho vlastním rodinném životě. Významná část jeho vzpomínek je věnována jeho zahraničním cestám a samozřejmě i setkáváním se světovými vůdci. Kdo na něj udělal dojem a jaký?

Vladimír Putin

Obama navštívil Rusko poprvé jako prezident v létě roku 2009. Dmitrij Medveděv byl tehdy ruským prezidentem, který na Obamu zapůsobil jako „moderní politik“.
„Nezapomeňte, že vládní rozhodnutí stále dělá Putin,“ řekl prezidentův poradce.

Poté se americký host se setkal s Vladimírem Putinem, který byl tehdy premiérem. „Putin mi připomněl typ mužů, kteří kdysi řídili politiku v Chicagu – pouliční, drsní, nesentimentální lidé,“ píše Obama.

Podle vzpomínek bývalé hlavy státu, ruský lídr již na začátku jednání rozhodl podrobně popsat své stížnosti k USA. „Sotva jsem dokončil svoji otázku, když se Putin pustil do zdánlivě nekonečného monologu,“ říká Obama.

Obama tvrdí, že Putinův monolog trval 45 minut. Poté se americký vůdce pokusil podrobně odpovědět na všechny stížnosti, ale měl dojem, že Putin nemá o vysvětlení zájem.

Angela Merkelová

Německá kancléřka je podle Obamova dojmu „spolehlivá, čestná, s bezohledným intelektem a laskavá od přírody“. Obama však poznamenává, že Merkelová ho zpočátku vnímala se značnou dávkou skepticismu. Především kvůli jeho velkolepým projevům a schopnosti vystupovat před veřejností. Mimochodem, bývalý prezident je opravdu pyšný na své řečnické schopnosti.

„Neurazilo mě, jsem si myslel, že pro německého vůdce je averze ke všem druhům demagogie ve skutečnosti zdravou reakcí,“ připouští autor monografie.

Recep Tayyip Erdogan

Turecký vůdce vždy byl k Obamovi „přátelský“, svěřil bývalý prezident.
„Mám však jasný dojem, že jeho zájem na zachování demokracie a právního státu může existovat za podmínky, jestli to uchová jeho vlastní moc,“ píše Obama.

Václav Klaus

Obama nikdy netajil, že je obdivovatelem Václava Havla, prvního prezidenta České republiky po sametové revoluci. Jeho nástupce Václav Klaus, bývalý šéf Bílého domu, označuje ve svých memoárech za „problematického“.

Obama se obával, že tento euroskeptický prezident povede oživení pravicového populismu v Evropě. Klaus je podle něj ukázkovým příkladem toho, „jak globální hospodářská krize [2008–2009] vedla k nárůstu nacionalismu, protiimigrantské náladě a skepticismu ohledně integrace“.

„Slibná vlna demokratizace, liberalizace a integrace, která zachvátila svět po skončení studené války, začala ustupovat,“ uvedl bývalý americký prezident.

ČTĚTE TAKÉ: JAN HAMÁČEK PROHLÁSIL, ŽE JE LEPŠÍ, KDYŽ LIDÉ BUDOU STÁT VE FRONTĚ VENKU: MINISTR VNITRA SE VYJÁDŘIL I K SITUACI S EXPREZIDENTEM KLAUSEM

PSALI JSME: VÁCLAV KLAUS SE DOMNÍVÁ, ŽE EU A USA POTŘEBUJÍ MALOU SAMETOVOU REVOLUCI: DŮSLEDKY REFOREM PO ROCE 1989 JSOU PODLE NĚJ PŮSOBIVÉ