Chris Owen z Buckinghamshire dostal přezdívku „největší britský fňuk“ kvůli tomu, že muž pravidelně píše stížnosti na určité poskytovatele služeb.
Pokaždé, když není s něčím v práci nějaké firmy spokojen, požaduje kompenzaci a zpravidla ji dostane. Za rok se nashromáždí slušné množství peněz, v průměru 25 tisíc korun.
Všechno to začalo před třemi lety, když Chrisovi bylo 36 let. Objednal si mramorový stůl v obchodě s nábytkem, ale nákup byl doručen poškozený a stůl byl dodán, ale bez desky samotného stolu.
„Čekal jsem celý měsíc, než mi byl tento stůl doručen a pokaždé, když byl na cestě, objednávka byla zrušená. Věděl jsem, že mám plné právo podat stížnost,“ řekl Brit.
Poté firma vyplatila Britům náhradu 200 liber (cca 600 korun), což činilo téměř třetinu nákladů na stůl. Deska stolu byla dodána později a Chris si uvědomil, že chyby jiných lidí mu mohou přinést peníze. Uvádí však, že nehledá důvod, jak si přivydělat peníze.
„Nehledám konkrétně věci, na které bych si mohl stěžovat, ale pokud si všimnu, že něco není v pořádku, budu požadovat odškodnění,“ říká muž.
Závěrem je, že má poměrně široký seznam nároků na služby. Může si všimnout například něco v jídle. Například majonéza v hamburgerech.
„Nesnáším majonézu. Vždy tedy žádám, aby mi sendviče nebo hamburgery přinesli bez toho. Tady není nic těžkého. Ale častěji na to kašlou, takže musím jídlo vrátit do kuchyně a čekat déle.
A když platíte, je docela v pořádku požádat o slevu nebo dokonce dostat to jídlo zadarmo kvůli nepříjemnostem a čekání.
Často však muž dostává i vážnější kompenzace. Jednou instalátoři, kteří prováděli opravy v jeho kuchyni, zničili mu elektrickou troubu. Chris si stěžoval a za instalaci trouby dostal 80 £, ale Owenovi to nestačilo.
Poté napsal další stížnost a do kopie emailu vložil email novináře BBC. Zaměstnanci společnosti se lekli a zaplatili mu dalších 480 liber (cca 14 tisíc korun).
Chris se živí i jinými způsoby. Podává tedy stížnosti na hygienu v kavárnách, vyjde to 42 liber ročně. Pokud Chris si všimne špínu na podnose nebo špinavý WC, okamžitě se obrátil na vedení. Stěžuje si také na čekání, obvykle dostane 10% slevu.
Pokud tam pokladník není, požaduje Owen náhradu a částka, kterou musí zaplatit, se snižuje. Muž také pravidelně podává zprávy o hrubém personálu, za což má dalších 68 liber ročně.
Pokud se prodavači nebo zaměstnanci banky nejsou podle Owena dostatečně zdvořilí, požaduje náhradu za špatné služby.
Hlavním konkurentem Chrise se nedávno stal jeho otec. Owen ho naučil, jak si vydělat peníze na nekvalitních službách a on také začal podávat stížnosti na všechno.