Když mu bylo pouhých 36 hodin, jeho rodiče ho opustili a dali k adopci.
Jono Lancaster se narodil se vzácnou genetickou poruchou zvanou Treacher Collins syndrom. Jeho vlastní matka byla z toho, co uviděl, zděšena, a tak okamžitě prohlásila, že s tímto dítětem nemůže mít nic společného.

Zdroj: interesno.cc
Faktem je, že tento genetický syndrom ovlivňuje tvorbu obličejových kostí plodu. To výrazně ovlivňuje vzhled. Jeho lícní kosti se natáhly a oči klesly dolů. Navíc mu byly diagnostikovány problémy se sluchem a podle předpovědí lékařů chlapec neměl vůbec chodit ani mluvit.

Zdroj: interesno.cc
Budoucnost dítěte byla v ohrožení, ale žena jménem Jean se o něj starala, když mu byly jen 2 týdny, a poté si ho adoptovala, když mu bylo 5 let.
Od té doby uplynulo téměř třicet let a nyní je Jono úspěšný mladý muž, který chce sdílet své poselství se světem!

Zdroj: interesno.cc
„Celý život jsem musel věřit v sebe, protože se na mě ostatní lidé dívali a podceňovali mě. Musel jsem jim dokázat, že se mýlili.“
„Naučil jsem se žít pozitivně. Velmi to pomáhá!“

Zdroj: interesno.cc
Jedním z Jonových oblíbených míst je tělocvična. Je to bezpečné útočiště, které mu pomáhá uvolnit zadrženou energii a dává mu sílu a motivaci jít dál.
Když se muže zeptá, zda chce vyhledat pomoc u chirurgů, muž odpovídá: „Bůh mě stvořil takhle.“

Zdroj: interesno.cc
Když mu bylo 25 let, pokusil se Jono zkontaktovat své vlastní rodiče. Ale oni se odmítli setkat a požádali, aby je neobtěžovali takovými žádostmi.
To způsobilo muži další bolest, ale nevzdal se a dokázal najít sílu jít dál. Jono není naštvaný na vlastní rodiče a nechce, aby je za takové rozhodnutí soudili jiní lidé.

Zdroj: interesno.cc
„Nikdo neví, čím si prošli, když jsem se narodil. Dělali to, co považovali za nejlepší pro ně i pro mě. Právě toto jejich rozhodnutí mě udělalo tím, kým jsem teď. Kolem mě je mnoho úžasných lidí“.

Zdroj: interesno.cc
Nyní se Jono věnuje sportu, cestuje po světě a pomáhá dětem, které trpí stejným syndromem jako on. Učí je přijímat sebe sami, protože především musí vždy milovat sami sebe!

Zdroj: interesno.cc