Mezinárodní diplomacie má různé projevy. Během návštěvy Tchaj-wanu primátor Prahy Zdeněk Hřib se zabýval tou zvířecí.
V době, kdy se šéf Senátu Miloš Vystrčil zúčastnil setkání na tchajpejské univerzitě a mluvil o Václavu Havlovi, Zdeněk Hřib se vydal na jednání do místní zoo.
A jeho snaha nebyla marná. Pražská zoo dostane ohroženého luskouna. Jde o samičku, které jsou tři roky a mladšího samce.
Je to jediný savec, který má šupiny. Nebude to ale ihned, protože se před tím musí vyřídit všechny formality, takže zvířata v Praze budou do dvou let.
Před předáním zvířat, na Tchaj-wan musí přiletět pražští chovatelé zvířat, aby získali potřebné znalosti a zkušenosti.
Je to velice symbolická situace, protože místo přislíbené pandy z čínské zoo, Česko dostane luskouna z Tchaj-wanu.
„Já to vnímám především jako zjevný rozdíl v tom, kdo sliby plní a kdo sliby neplní,“ uvedl Zdeněk Hřib, který se rád fotil se zvířaty.
Čína pandy jiným zemím pouze zapůjčuje a využívá je k tzv. „zvířecí diplomacii“. Nikdy se ale nakonec nerozhodla zapůjčit pandu pražské zoo, i když tam už začali stavět speciální pavilon.
Primátor Prahy touto cestou pokračuje v odpoutání Prahy od Číny. Před nedávnem ukončil partnerství s čínskými městy a na druhou stranu nastartoval spolupráci s Tchaj-wanem.
Luskoun je ohroženým druhem. Jedním z důvodů je to, že ho v Číně považují za delikatesu a jeho šupiny využívají v lékařství.
Pražská zoo v minulosti luskouny již měla, ale kvůli náročné péči zvířata uhynula.