Dnes budeme mluvit o Váně Mišukovu. Chlapec se narodil v Reutově, ale brzy se jeho rodiče rozhodli rozvést. Matka vzala dítě, ale nemyslela ani na to, že by se o něj starala. Nechala dítě se svou tetou a dědečkem a úplně na něj zapomněla.
Jenom že dědeček hodně pil a teta se vdala. Když vychování Vani přešlo do rukou manželé tety, začalo se něco strašného. Opatrovník se o dítě nestaral, ani ho v noci nevpouštěl domu a vysmíval se nad nim.
Spolu s chlapci z nádvoří Váňa postavil chatu a začal tam trávit noc. Současně s ním začali chodit pouliční psi, kteří chlapce přijali za svého a stali se jeho rodinou.
Celá rodina spala v noci v chatě nebo v podjezdu, když byla zima. Museli jist odpad, někdy Váňu krmili kolemjdoucími a majiteli místních obchodů.
A jednoho dne si Váňu všimla služba na ochranu dětí.
Jenom „rodina“ (smečka psů) nedovolila lidem přistoupit k chlapci, a proto oni museli sledovat v obchodě Váňu a vytáhnout ho ze zadních dveří.
Od té doby Váňa začal bydlet v dětském domově. Zpočátku byl úplně divoký a vrhal se na lidi.
Chlapec dostal nové rodiče ve věku devíti let. Milovali ho jako kdyby to byl jejich vlastní syn.
Nyní je mu již dvacet sedm. Žije nejběžnějším životem a je diplomovaným inženýrem.
Nelíbí se mu vzpomínat o svém dětství, jen občas chybí mu psi, kteří byli kdysi jeho rodinou.