Lehké duševní potíže má až 35 procent žen a 28. procent mužů.
Různorodé psychiatrické studie ukazují zvýšený výskyt posttraumatických stresových poruch a také panických stavů a depresí.
Dalším problémem, který se vyostřil během pandemie je diskriminace a jiné typy nevhodného chování.
Tak přibližně každý desátý respondent se potkal s nadměrnou ostražitostí, nebo s nevraživostí vůči určitým skupinám.
I malé psychické poruchy jako stres a napětí můžou se s časem stát velkou hrozbou zdraví fyzické.
„Trvalé napětí a stres vyvolávají v těle určitou nerovnováhu.
Pokud tento stav trvá delší dobu, začíná si vybírat svou daň a tělu škodí.
Výzkumy navíc ukazují, že dlouhodobý stres může tlumit i imunitní systém.
„Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům,“ potvrzuje psycholog Martin Pospíchal.
Aby uniknout jakýchkoliv zdravotních problémů odbornici doporučují především pohyb.
Pomáhá uniknout jak psychických, tak i ve většině případů i fyzických problému se zdravím.
„Organismu prospěje i půlhodina pohybu pětkrát týdně, což zvládne prakticky každý. Pokud se navíc hýbe v přírodě, můžeme pro naše zdraví získat ještě více. Kromě toho bychom neměli zapomínat ani na kvalitní spánek. Pravidelný pohyb a odpočinek pomáhají jak při zvládání stresu, tak i správnému fungování imunitního systému,“ pokračuje Pospíchal.