Film zasáhl do srdce diváků, kteří ho náhodně nebo záměrně sledovali.
Tři hodiny inspirativního filmu o … Smrti. Film, který nezískal statutární ocenění — ani Oscara od Filmové akademie, ani Zlatou palmovou větev v Cannes, ale zasáhl do srdce diváků, kteří ho náhodou nebo úmyslně sledovali.
Jaké je tajemství úspěchu a jaký je skutečný význam vyprávění o „dovolené“ Smrti, unavené každou sekundu sklízet svou smutnou sklizeň? Martin Brest – režisér snímku vdechl nový život staré hře Alberta Casella.
V roce 1929 se na Broadwayi odehrálo 180 představení s názvem „Smrt bere den volna“. Později, v roce 1934 a 1971, byla hra natočena. Film „Seznamte se, Joe Black“ – je třetí pokus o znovuobjevení obrazu mystického, děsivého všeho na Zemi obraz Smrti. Setkání s ní je nevyhnutelné. Je neodvrátná a nemilosrdná.
Tak si každy myslí, ale Martin Brest představil ji v oné osoby, namíchal tolik barev. Každý, kdo žije, si to myslí, ale Martin Brest ji představil v jiné hypostáze, která míchala tolik barev, že se chladnokrevný a výpočtový vrah najednou objeví jako naivní dítě, pak chvějící se milenec a pak mudrc, který našel jediné správné řešení. V příběhu je tolik významů. Nejen záhadná smrt odhaluje tajemství jeho „práce“, ale člověk se také učí skutečné hodnoty své bytosti.
Skvělé herecké trio
Anthony Hopkins je klenotem filmu. Roli Billa Perrishe on doslova prožil na plátně. V „Mlčení jehňátek“ je Hopkins maniak, nemilosrdný kanibal, s ledovým pohledem na duši. Nyní před divákem otec, jehož oči jsou plné něhy ke svým dceram. Taková kontrastní reinkarnace je v moci pouze geniálního Hopkinse.
Mladí herci Brad Pitt a Claire Forlani odpovídají staršímu kolegovi. Claire je ztělesněním přirozené ženskosti. Pittovi se podařilo vytvořit hned dva obrazy – šarmantního pozemského člověka a bytost, ze které vyzařuje hrobová zima. Společně herci vytvořili atmosféru filmu opojenou upřímnou láskou a sebeobětováním.
Starší muž se náhle probudí uprostřed noci, znepokojen nejasným nezdravým stavem. Snaží se protáhnout levou ruku, která mu zatékala do spánku. Je mu mnoho let a přirozeně vzniká podezření, že příčinou malátnosti může být srdeční selhání. Tajemný hlas nahlas odpovídá na jeho hloupou otázku. To „ano“ zní z ničeho. Bill Perrish honí od sebe noční můru. Je obezřetný a nepodléhá panice. Tyto vlastnosti, stejně jako mnoho dalších zásluh, mu pomohly stát se mediálním magnátem — úspěšným a bohatým, podobně jako Kréza. Blíží se Perrishovo jubileum. Úctyhodný věk – 65 let.
Nejstarší dcera Ellis připravuje velkolepou oslavu, na kterou je pozvána elita země. Od prvních minut ranního dialogu mezi Perrishem a jeho dvěma dcerami režisér obratně klade důraz. Oteс nazývá starší dceru – Ellis a mladší Susan – zlato. Jsou to obě dospělé ženy, ale jedna z nich je milované dítě, dívka, která potřebuje rodičovskou péči.
Otcova rada jako vůdcovství a inspirace
Velmi krátká konverzace na cestě do práce se stává pro Susan úplným překvapením. Otec jí dává životní pokyny, ale ne o kariéře a hledání lukrativní strany. Mluví o lásce. Že musí otevřít své srdce šípu, který ho probodne láskou. Pokud se nestane v jejím životě tento pocit, pak „to znamená, že nežila“. Susan randí s otcovým partnerem Drewem, ale v jejich vztahu není žádná vášeň, o které by táta najednou mluvil s takovou pronikavou upřímností.
Náhodné setkání v kavárně jako potvrzení otcových slov se ukázalo být tak užitečné, že při rozloučení s novým známým Susan, navzdory přirozené zdrženlivosti, přiznává své sympatie. Loučí se, aniž by se jmenovali. Mluvil o stejném šípu, který jim současně probodl srdce. Susan pospíchá na kliniku a on čeká na smrt. Tady je další smysl – je třeba být rozhodný. Stálo by za to, aby Susan podlehla pocitu, zmlkla, prodloužila rozhovor o další minutu a byl by změněn průběh událostí.
Seznamte Se, Joe Black.
Smrt je v Perrishově domě a neúnavně prohlašuje majiteli, že je unavená z nekonečných prací. Rozhodla se odpočívat a bavit se. Průvodcem do světa lidských radostí byl zvolen Bill. Prožil důstojný život, ví o ní mnoho a bude pro tuto roli. Celá tato Smrt vyjadřuje ústy Susanova ranního známého. Jeho tělo se stalo dočasným útočištěm té bytostí, která se rozhodla vyzkoušet tento svět podle chuti, barvy, vůně.
Jakmile se Smrt znudí pozemskou „služební cestou“, Perrishova existence skončí. Od této chvíle získává nejen tělo, ale i jméno — Joe Black. Joe se stává Perrishovým nerozlučným společníkem doma i v práci. Zmatení a hloupé otázky vyvolává příchod cizince u všech kolem Billa. Joe se chová s bezprostředností dítěte, kterému je všechno nové: chuť ořechového másla, želé, sušenky, měkkost matrace.
Všechny nekomplikované každodenní radosti baví smrt, dokud se neobjeví hlavní lidský účel – láska. Susan je do Joea zamilovaná už od toho setkání v kavárně. On je podroben její něze, ženskosti a poprvé zažívá všechny kouzlo lásky: vlastnictví milovaného, teplo jejího těla a záře milujících očí, pospolitost duší. Nové pocity činí ztělesnění vesmírného zla zranitelným, probouzejí pocity, které jsou od přírody zbaveny.
Perrishova odvaha
Dalším objevem pro Joea je Perrishovo chování v posledních hodinách života. Na hraně hrobu ani na vteřinu nepřemýšlí o milionech, které na tomto světě zanechá. Perrish vzpomíná na modrou bundu své ženy v den kdy se seznámili, trápí ho osud dcery, trápí ho budoucnost společnosti – celoživotního díla. Žije stále bez změny obvyklého rozvrhu. Pouze rodinné večeře se nyní stávají každodenními. To je to, s kým se Bill opravdu nerad loučí – s rodinou.
Svým příkladem učí Joea užívat si jednoduchých lidských radostí – vidět v nich hlavní smysl života. Takové chování oběti, která se i po vyhlášení rozsudku chová statečně a důstojně, vyvolává u smrti nedobrovolný respekt. Jen to nutí poslouchat argumenty otce, který protestuje proti Joeovu rozhodnutí vzít Susan s sebou. Bill najde slova, aby zabránil smrti dcery. Přesvědčuje, že skutečný pocit by měl přinést dobro milované, a to i na úkor sobě.
Použít svou moc je egoismus, ale ne láska. Smrt, dříve chladná jako kámen, začíná trhat lidské smysly — pochybnosti, hořkost ztráty, hněv z Perrishova pravdivého projevu, výčitky svědomí.Chová se zcela lidsky – obětuje své zájmy ve jménu štěstí svého milované. A také pomáhá Perrishovi odejít do jiného světa a udržet si další jeho dítě – společnost.
Smysl filmu nebo života..
Hra herců, krásná hudba, správně postavené dialogy, přesvědčivá slova prozrazují divákovi hlavní poselství filmu – jaký je skutečný smysl života. Pokud mluvíme jedním slovem – v lásce. Je jí tu hodně a je mnohostranná, láska k dětem, rodičům a samozřejmě muži k ženě.
V krátkém čase se Joe Black naučil rozumět životu a radovat se z něj. Naučil se všechno nejlepší, co o ní může vědět. Možná jen proto, že dostal dobrého průvodce..