„Chtěl jsem, aby vedle mě byla žena, ne kombajn pro domácnost“
Naučil jsem se mýt nádobí … nemá smysl čekat.
Plné umyvadlo, nic čistého, žádná sklenka, žádná vidlička. Na talířích všechno vyschlo … namočil.
Když přicházím z práce hladový, musím si vyhrnout rukávy a nejprve vše umýt, než se najím. A co jíst, to je otázka. V lednici jako vždy prázdno. Zapnul jsem varnou konvici, abych uvařil rychlé nudle. Dřív jsem o takovém ani nevěděl.
Zdroj: chas4you.club
Dříve však vše bylo jinak..
Lenka vařila skvěle polévky. Vůně byla po celém domě.
Koláče s různými výplněmi … marinovaná žebra dle vlastního receptu. To bylo něco..
Přijdeš z práce a na stole už je všechno… a doma je pořádek, všechno jiskří. Proč jsem si toho nevšiml dříve?
Myslel jsem si, že kromě vaření a čištění Lenka nepotřebuje nic … okna, nádobí, podlaha, praní … vypadalo to jako začarovaný kruh.
Potkal jsem Simonu, jednu jedinou a neopakovatelnou. Chodila v minisukni, na podpatcích, krásná a upravená. Lenka kosmetický salony neměla ráda, litovala času a peněz, časopisy neokoukala, nebarvila si vlasy. Ale vždycky byla krásná a štíhlá.
Zdroj: mirkrasoty.life
Doma v županu a pantoflích a venku v oblíbených džínách a teniskách.
– Miluju jinou ženu … řekl jsem tehdy Lence, která pravě dělala krém na dort,
– A jdu za ní! Nechci ti lhát …
Lenka se neotočila …
A neviděl jsem její slzy …
Chtěl jsem vedle sebe ženu, ne kombajn.
Tak jsem se zamiloval do Simony.
Zdroj: mirkrasoty.life
Nyní však sám umývám nádobí, peru a žehlím košile … ještě kdybych se naučil vařit …
Simča teď sedí v křesle, dívá se na svou novou manikúrou, chlubí se mi a časopis čte…
A na gauči se polovina jejího šatníku válela – vybírala co na sebe má obléknout na manikúru.
A na stolku stojí špinavé kelímky od kávy …
Zdroj: mirkrasoty.life
V mé hlavě se točí myšlenka – vyměnil jsem skvělou hostitelku-manželku za línou milenku.
