Proč jsem odmítla žít s rodinou své dcery? Výjimky jsou možné, ale ve vzácných případech. V rodině dcery nastal problém: ocitli se na ulici.
Když v jejich bytě začaly neplánované opravy, okamžitě se ocitli na mém prahu.
Nikdo nenechá děti, natož milovaného vnuka, v obtížné situaci. Všichni jsme avšak diskutovali a shodli jsme se, že je to jen dočasné. A když se naskytne příležitost, pronajmou si nový byt nebo se přestěhují do svého.
Dcera a zeť s tímto rozhodnutím okamžitě souhlasili. Bez ohledu na to, jak dobře vycházíte s rodiči svého partnera nebo partnerky, je lepší žít odděleně.
A tady jsou důvody, proč:
1. Jsem zvyklá žít svůj život, mám svůj vlastní rytmus. Děti mají úplně jiný rytmus. Moje dcera a já se stále můžeme na něčem dohodnout a zeť chce žít po svém a má na to právo.
Bylo by divné, kdybychom se hádali o hosty nebo o můj zvyk dívat se na televizi v 5 hodin ráno. Máme různé požadavky na pořádek a neměli bychom se hádat o neumyté nádobí.
2. Jíme také jinak. Proto nelze zabránit konfliktům v kuchyni. Nechci žít stylem, který jim vyhovuje.
3. Životní plány se navzájem ovlivňují. Máme různé trávení volného času, takže když někdo má aktivní odpočinek, jiný spí.
Nechci vidět jejich spory, nechci hodnotit svou dceru a zeť. Když jsem byla dítě, naučila jsem ji všechno. Nyní jsem připravena vidět pouze to, o co jsou se se mnou připraveni podělit. Není možné žít pod jednou střechou.
A co je nejdůležitější – zasloužila jsem si rozhodnout, jak a kdy chci jim pomoct. Potřebuji mít čas na sebe. Žijte svůj život naplno.