„Chci znovu zdůraznit a zopakovat slova mír, rovnost, demokracie“: Čína chystá námořní operaci u Tchaj-wanu

Kvůli koronavirové pandemii se mezi Čínou a Tchaj-wanem zhoršily vztahy. Během epidemii Peking kritizoval každý stát za rozšíření koronaviru. Tchaj-wan naopak byl příkladem zvládnutí nemoci. Celkem ostrov má 440 nakažených a jenom 7 zemřelých.

.

Tento týden Tchaj-wan se snažil získat speciální status pozorovatele na jednání Světové zdravotnické organizaci, ale bylo to marně, protože Tchaj-wan ve dnešní době je součástí Činy.

Pandemie koronaviru zlepšila status Tchaj-wanu v celém světě. Tchaj-wan je velký ostrov, který muže existovat jako samostatná země. Kvůli tomu napětí mezi ostrovem a Čínou se zvyšuje.

.

Čínská lidová armáda v srpnu plánuje blízko Tchaj-wanu dělat námořní manévry. Také chce nacvičit vylodění na Prataských ostrovech v Jihočínském moři, které kontroluje tchajwanská vláda.

USA prodává Tchaj-wanu moderní torpéda, a Francie dodává ostrovy protiletadlové rakety. To velmi znepokojuje Čínskou vládu, a ona proti tomu protestuje.

.

V pátek 22.května v Pekingském parlamentu začalo zasedání. Hlavními tématy byly koronavirus a Tchaj-wan. Čínský premiér Li Kchečchiang požádal o “mírném” připojení ostrova k Čínské zemi.

“Chceme, aby se k nám připojili. Budeme jich v tom podporovat”, – řekl ministr.

.

Po připojení Peking slibuje, že ostrov bude mít stejný model jako Hongkong. Jedna země, dva systémy. Na ostrovu bude vládnout guvernér, ale vybrat ho musí Čína, co Tchajwanci odmítají.

.

“Chci znovu zdůraznit a zopakovat slova mír, rovnost, demokracie a dialog. Model jedna země, dva systémy nepřijímáme. Muže degradovat tchajwanský národ a zrušit nynější status quo”, – řekla tchajwanská prezidentka.

.

Deník Financial Times napsal, že se mezi čínskými politiky vede diskuse o tom, jak připojit ostrov silou. Možná si mysli, že se po koronaviru nastala vhodná doba.

“Nastal čas k vojenské akci proti Tchaj-wanu. Tak napsal jeden z námořních důstojníků na čínském webu. Později článek odstranili, ale diskuse ve dnešní době pokračují”, – napsal deník.

.

Od roku 1948 Tchaj-wan je nezávislým státem. Připluli tam vojáci strany Kuomitang, která prohrála občanskou válku v Číně.

.

Čína každý rok odmítá existovaní Tchaj-wanu jako nezávislého ostrovů. Kontrola ostrova je ve dnešní době velmi důležitá pro Čínskou vládu.

.

V roce 2015 Čínský prezident Si Ťin-pching se v Singapuru sešel s tchajwanským prezidentem Ma Jing-ťiouem. Bohužel, během schůzky nic nevyřešili.

Share