Dýdžejka Andrea Pomeje upřímně napsala na sociální síti, co prožila před několika lety.
Pociťovala úzkosti, měla strach ze svého života a ze dcery Aničky.
Světla se, že je ho velmi těžké poznat a označit ho.
Pustila se do rozmyšlené.
Myslí si, že člověk při poznání něčeho nepříjemného, později hledá všude rizika pro záchranu.
Například, bála se, že se dcera nevrátí domů, i když měla.
Její tragická událost byla roku 2012, odvezla ji sanitka a za její stav mohl jeden člověk z blízkého okolí.
Po té události si podle ní sáhla na dno.
Sebrala se sama a začala samostatně sebe víc vnímat. Pak se pustila do analýzy myšlenek, které spíš byly jako nesmysl.
Doporučuje všem pochopit, že nejste svoje myšlenky a tak ta situace namíří jiný rozměr.