Život fenky Nory nebyl snadný. Už v dětství si ji vzali majitelé, kteří se zajímali výhradně o chov štěňat. Stav samotné fenky je vůbec neobtěžoval. I když byla Nora březí, seděla na řetězu.
Naštěstí utrpení mazlíčka skončilo, když ji a štěňata vzali dobrovolníci. Tato situace však způsobila vážný psychologický problém. Nora se začala lidí bát a doslova se stáčela do klubíčka, když se s ní někdo pokoušel navázat kontakt.
Dobrovolníci pochopili, že bez milující rodiny by se nemohla vrátit do plnohodnotného života. A rodina byla nalezena. Manželé Spencovi mají tři děti a jednoho psa jménem Drake. Ale rozhodli se, že se domácí mazlíček bude nudit sám a hledali pro něj společníka.
Zpočátku byla Nora velmi bázlivá. Ale děti se s ní všemožně snažily spřátelit. Nejrychleji se to podařilo nejstarší dceři, se kterou pes dokonce začal spát.
Ale postupem času si všichni všimli, že nejvíc se mazlíček sblížil s nejmladším synem Archiem. Toto přátelství bylo prospěšné pro oba. Nora se začala chovat sebevědoměji a dítě přestalo tak často být rozmarné.
O chlapce se rodiče nebáli, protože Nora se chovala jako skutečná matka. Chránila ho před vším, co vypadalo podezřele, v případě potřeby ho uklidňovala a vždy bavila.
Právě tato starost o dítě pomohla Noře znovu se stát přátelským a hravým psem.