Vzpomínky na tento seznamovací příběh už nenaplňují tváře ruměncem, ale pouze vyvolávají smích! Tehdy však nebyla jiná možnost. V kabelce byl jen toaletní papír a rtěnka.
Mladí lidé se seznámili před pěti lety za velmi podivných okolností. Spíše samotné okolnosti byly obvyklé: dva mladí lidé se uviděli a byla mezi nimi vzájemná sympatie, ale pak to bylo opravdu vtipné a divné. Případ se odehrál v létě u obchodu s potravinami.
Káťa se vracela z práce po již známé cestě: práce – obchod – domov. Za rameny bylo těžké rozloučení s mladým mužem, přetížení v práci a před námi touha zavřít se ve svém doupěti po celý večer za seriály. Tak si zašla do obchodu.
Když byla u pokladny, koutkem oka si všimla, jak se na ni dívá mladý muž – nenápadně, ale se zjevným a srozumitelným zájmem. Káťa v rozpacích s nečekanou pozorností k její osobě byla v rozpacích a spěchala strčit nákupy do malé tašky a schovat se z dohledu.
„Slečno, zapomněli jste kartu u pokladny, “ uslyšela Káťa poté, co už zašla za roh domu.
Uprchlíce byla na místě ohromen: tentýž mladík ji sotva dohnal a nyní jí s úsměvem podal bankovní kartu. V mysli ji probleskl myšlenkový skok, počínaje skutečností, že cizinec byl roztomilý, a končil tím, že se její taška přetrzhé z naložených produktů.
Oni si velmi rychle našlo o čem se bavit, rozpaky přešly a Petr (tak se jmenoval chlap) se ukázal jako příjemný a veselý kluk. Ten chlap doprovodil Káťu domů a požádal ji o telefonní číslo. Tady začaly problémy. Na to, aby se napsalo číslo, nebyl nalezen žádný kus papíru kromě… celého rolu toaletního papíru.
„Hloupá situace, ale zábavná, nebudu předci psat ti číslo na banán,“ rozhodla se dívka a na toaletním papíru napsala rtěnkou své číslo.
Později, když mladý pár vzpomínal na příběh svého známosti, Petr opakovaně přiznal, jak čin dívky vedl k úžasu a radosti současně.
„Hned se mi líbila díky tomu činu,“ přiznal pak.
O měsíc později už ji požádal o ruku a vzali se. A ten rol toaletního papíru je stále uložen jako rodinná památka.