Оdměna pěstounům zůstala beze změny již od roku 2013, zatímco minimální mzda za tu dobu vzrostla téměř o 7000 korun. Navrhují, aby se odměna pěstounům navyšovala v návaznosti na minimální mzdu tak, aby pěstoun na přechodnou dobu pečující o jedno dítě dostával zhruba její dvojnásobek.
Organizace pečující o ohrožené děti se bouří proti vládou přijatému návrhu na zvýšení odměny pro pěstouny na přechodnou dobu z 20 tisíc korun jen o dvě tisícovky.
Zdroj: irozhlas.cz
„Navrhované navýšení je spíše než pomocí výsměchem řadě obětavých lidí,“ napsali v otevřeném dopise vládě a poslancům zástupci Asociace Dítě a Rodina, která zastupuje osm desítek organizací a sdružení.
Zdroj: nasedite.cz
V Praze je nyní evidováno sedm desítek pěstounů, aktivně se jich však nyní o děti stará jen 46. „Považujeme za ideální výhledově jejich počet navýšit,“ řekl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Celkem je nyní v Česku přes osm stovek přechodných pěstounů.
Kromě zmíněné odměny dostávají tyto rodiny pečující o malé dítě ještě necelých pět tisíc korun na jeho potřeby. Měsíční pobyt dítěte v kojeneckém ústavu stát podle ministerstva práce a sociálních věcí ale vyjde na 55 111 korun.
Zdroj: kdejsitato.cz
Podle statistiky organizace Lumos bylo loni v kojeneckých ústavech 571 dětí, čtyřicet procent z nich přitom bylo starších než tři roky. „Měla by to být výjimka, ale stává se to spíš pravidlem,“ řekla Barbora Křižanová z Lumosu. Situace se liší kraj od kraje – vyšší počty dětí v ústavech mají v Plzeňském, Ústeckém a Středočeském kraji.
Zdroj: novinykraje.cz
„Naopak Zlínský kraj už téměř tři roky v těchto zařízeních pro děti do tří let nevyužívá pobytovou službu. I většina dalších krajů tam již má jen minimální počty dětí a nepřijímají nové, ale snaží se hledat jiné alternativy,“ uvedla Křižanová.
Kromě přechodných pěstounů jde o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a domovy pro děti s postižením.
Zdroj: phinvestor.cz
Vhodné by bylo, kdyby stát vynaložil více peněz na prevenci a podporoval původní rodiny. „Často z nich děti bývají odebrány kvůli sociálním a ekonomickým problémům, které jsou řešitelné i jinak než vytržením z rodiny,“ dodala Křižanová.
