Příliš často si nevážíme toho, co dělají pro nás rodiče. Vždycky jsou s námi od našeho narození, vždy musí být trpěliví. Učí nás nejen malým věcem, ale i jak překonat životní potíže.
Když dosáhnou určitého věku, potřebují péči, kterou jsme jako děti potřebovali. Někdy se rozhodneme, že je snazší poslat rodiče do zvláštních domovů pro seniory – buď kvůli nedostatku času, nebo protože je to nejjednodušší cesta… Ale ve skutečnosti je to pro starší rodiče skutečná bolest.
Toto je příběh o rodině skládající se z otce, matky a syna. Po smrti svého otce se syn rozhodl dát svou matku do domova pro seniory. Důvodem (podle něj) byl nedostatek času a trpělivosti. Poté, co se matka dostala do zařízení, syn ji začal občas navštěvovat.
Jednoho dne mu zavolali a řekli mu, že jeho matka je velmi nemocná a umírá. Syn se v zoufalství rychle příjel do domova pro seniory. Pokusil se zjistit, jestli pro ni něco může udělat, na což jeho matka odpověděla:
„Chci, abys do mého pokoje nainstaloval ventilátory, protože tu nejsou. Kup mi také novou ledničku, aby se potraviny nezkazily. Během těchto let jsem velmi často šla spát bez večeře.“
Syn byl touto žádostí velmi překvapen a zeptal se své matky, proč čekala tak dlouho, než mu to řekla. Matka se podívala na svého syna a smutně odpověděla:
„Synu, dokázala jsem si zvyknout na hlad a vedro. Není to tak děsivé. Skutečně se bojím toho, že si na to nezvykneš, když tě tvé děti umístí do takového pokoje… »