Množství vosích obydlí se ve skutečnosti v letním období povyšuje. „Srpen je velmi teplý a suchý měsíc, a vosy si tak shánějí potravu blíže k místům, kde žije člověk,“ objasnil entomolog Michal Perlík z Biologického centra Akademie věd ČR. Největších velikosti dospívájí vosí kolonie od půlky července do půlky září.
Zdroj: tyden.cz
Závisí ale na přesném druhu, v ČR jich vyskytuje až 11: nejčastější potkáváme vosy obecné a vosy útočné – dospívájí k největšímu rozměrů ke konci srpna. „Jejich agresivita se však nemění, jen jich přibývá,“ uvádí entomolog. „Vosy mají takzvané vosí roky, tedy cykly přemnožení. Ty jsou ale krátkodobé,“ říká Perlík. Podle něj později se vytvoří potomstvo jejich paraziti, kteří množství vos znovu zmenší.
Při vyšších teplotách strádá hmyz chyběním vody, a to jej přitahuje ke plovárnám i zahrádkám kaváren vůči sladkému pití. Je tím řečeno že shánějí vodu a cukr.
Zdroj: mimibazar.cz
V přírodě to najdou z nektaru, ve velkoměstech ale to zas objeví. Zrovna při pití slazených nápojů z flašek dojde k kousnutí vosou. Podle mluvčí pražských záchranářů Jany Poštové člověk si prostě nezpozoruje, že vosa zaletěla uvnitř lahví a vypije ji co způsobí bodnutí do dutiny ústní.
„Při spolknutí může dojít k otoku a úplnému ucpání ústní dutiny. Především u dětí je to nebezpečné, neboť se mohou začít dusit,“ upozorňuje mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Z toho důvodu byli jen pražští záchranáři do krajiny kolem 60 krát. „U většiny bodnutí totiž není potřeba záchranné jednotky. Ze zmíněných případů pak pouze jeden skončil na jednotce intenzivní péče,“ vysvětlila mluvčí.
Zdroj: jenzeny.cz
Přes den záchranáři z Prahy poskytují pomoc u zhruba 350 události, přes rok jich je jich víc, okolo 120 tisíc. Kvůli tomu alergické reakce nejsou považované za ostrou činnost. „V letních měsících ale mírný nárůst takových událostí vnímáme,“ uvádí Poštová.
Ochranu nejvýše musí mít alergici: u nich nastává hodně vážnější reakce. Poštová uvedla, že zasažený má tzv. knedlík v krku, strádá dušností a nemůže respirovat. V kritických případech může dojit k anafylaktickému šoku, při kterém může nastat i smrt. Hlavní doporučení je proto mít i sebe vždy antihistaminika. V každém případě je ale podle záchranářů doporučeno postižené místo zchladit. Alergici by teda měli být velmi nachystané na riziko bodnutí.
Zdroj: jenzeny.cz
„Měli by s sebou nosit adrenalinové pero Epipen, které reakci zastaví,“ vysvětluje mluvčí pražských záchranářů s tím, že je důležité, aby lidé alergičtí na bodnutí své okolí upozornili na to, kde pero nosí a jak s ním pracovat.
