První majitelé kočky Skywalker, navzdory jeho laskavosti a roztomilému vzhledu, se rozhodl zbavit se od něj. Příčinou nelibosti byly nepřiměřeně velké prsty a „přihlížející“ směrem k palci. Aniž by vymysleli něco lepšího, přivedli domácího mazlíčka na jednu z veterinárních klinik a raději zapomněli na jeho existenci.
Lékaři provedli úplnou diagnostickou kontrolu a dospěli k závěru, že vývojová disfunkce nezabrání kotěti žít. Vyhozené kotě si k sobě domů odvezla pracovnice veterinární léčebny.
Zpočátku se kotě bálo být v cizím domě, křičelo ze strachu a snažilo se skrýt v odlehlém koutě. Na nepochopitelné zvuky přišel starý muž domu – pes Mojito. On převzala jeho výchovu, obklopila ho péčí a pohlazením.
Pes ho zahříval, umýval a hrál si s ním pohyblivé hry. Oblíbenou činností je tahat lano tak, aby za ním běželo kotě. Skywalker dospěl, stal se dospělou kočkou, ale lásku k „pěstounské matce“ neztratil. Zvíře mělo velké štěstí, že po první zradě se mu podařilo najít dvě milující srdce – paničku a psa.