Zvíře nevypadalo jako běžné kočky a velké rozměry babičce vůbec nevadily.
Důchodkyně jménem Josefína se večer vracela domů, byl to ten nejobyčejnější den. Ale když šla po silnici, uviděla malé kotě, které bylo překvapivě velmi krásné.
Babička neměla žádné domácí mazlíčky a žila sama. Krátce přemýšlela, a vzala si kotě domů.
Josephine se ke svému mazlíčkovi chovala velmi dobře. Dobře ho krmila a pečovala se o něj. Čas plynul a kotě rostlo.
Jenomže byl větší než obyčejná kočka domácí, ale rozměry babičce vůbec nevadily. To všechno bylo úplně jedno, protože ho milovala. Vždycky ji sledoval jako její osobní stráž.
Jednou v noci se k babičce vloupali tři muži. Josephine bydlela v soukromém domě a dostat se k ní lupiči do domu nebylo skoro nic.
Muži nebyli ve zcela střízlivém stavu, z čehož byl velký hluk. A zvíře se okamžitě probudilo z hlasitých zvuků a okamžitě se vrhlo na hluk.
Když muži viděli kočku, začali se vůči němu chovat agresivně a snažili se ho vyděsit. Ale zvíře to vůbec nezastavilo, jen skočil na obličej jednomu z nich a začal škrábat.
Muži, když to viděli, byli velmi vyděšeni, a protože kočka byla velká, zdálo se jim, že je to nějaký divoký tygr. Sotva se osvobodil ze tlap dravce, jeden z nich běžel vyděšeně za svými přáteli a oni společně opustili dům.
Když policisté přijeli na místo události, aby zjistili přestupek, našli v domě i kočku, která žila s babičkou. Překvapivě byl i vůči nim velmi agresivní. Okamžitě si všimli jeho větší velikosti, a když začali chápat, kdo to je, uvědomili si, že je to divoký manul.
Ještě jako malý se manul dostal do městečka, kde ho našla Josephine. A když se o něj starala už od svých malých let, bylo to důvodem, proč se k ní choval velmi dobře.