Byla jsem nejmladší v rodině. Většinou jsou mladší děti milovány nejvíce, ale v mém případě ne, protože jsem byla nečekané dítě.
Měla jsem dva starší bratry a dvě starší sestry. Obvykle byla veškerá pozornost věnována bratrům. Ve škole se dobře učili, neustále se účastnili soutěžích, vyhrávali medaile. Po škole šli na univerzitu do jiného města, oženili se a začali budovat úspěšnou kariéru.
Pokud jde o starší sestry, matka je neustále nutila, aby se o mě starali, což ve skutečnosti odradilo všechny příjemné city. Místo toho, aby šli na diskotéku, museli sedět s otravným dítětem. Není to nejlepší vztah. Jedna se stala herečkou a druhá – prostě si vzala úspěšného a bohatého mladého muže. Nyní má každá také svůj vlastní byt, auta a šťastné děti.
A já? Byla jsem nemotorné dítě, které bylo vždy utlačováno a uráženo. Nevěděla jsem, co je to láska. Nikdy jsem nebyla chválena za můj úspěch ve škole, ale vždycky jsem byla kritizována za chyby.
Díky tomu jsem po škole šla studovat na místní školu jako švadlena. Vyšla jsem s diplomem jako švadlena. Samozřejmě ne tak prestižní jako moji ostatní sourozenci, ale ráda jsem pracovala ve studiu.
Po chvíli jsem potkala svého budoucího manžela a nastěhovala se k němu. Svatba byla skromná a o rok později se nám narodil syn. Život pomalu začínal nabývat jasných barev a já jsem si uvědomila, co je to skutečné štěstí. Ale v okamžiku se to všechno rozpadlo.
Jednoho dne se moji chlapci vraceli domů autobusem a měli nehodu. Nedokázali je zachránit. Byl to nejhorší den mého života…
Moji příbuzní ani nepřišli. Moje matka zavolala, řekla pár slov, a to kvůli slušnosti.
Od té doby uplynulo 5 let. Trochu jsem se uklidnila a rozhodla se žít dál. Pak jsem dozvěděla, že můj otec zemřel a moje matka dostala paralýzu.
Moji sourozenci rychle našli výmluvy, aby své matce nepomohli. Najednou mi začali volat, vzpomněli si. Dokonce řekli, že mi matka nechá byt. Ale její byt nepotřebuji! Ale oni dál volali, jednou prosili a jednou vyhrožovali. Dokonce jsem přestala zvedat telefon.
Nechci být v rodině, která si mě nikdy nevážila. Ať děti, na které byla vždy hrdá, se o ni starají.
PŘIPOMÍNÁME: NEPLODNÉ DCEŘI SPLNILA JEJÍ VELKÝ SEN: PADESÁTILETÁ ŽENA SE NABÍDLA DCEŘI JAKO NÁHRADNÍ MATKA