Otec přišel domů z práce, zapnul fotbalový zápas a čekal, až mu jeho žena přinese večeři. V tu chvíli se žena pokoušela dát děti do postele, které křičely po celém domě, ale otec se jí ani nepokusil pomoci.
Zdroj: poshepky.com
Tento večer však nebyl jako všichni ostatní. Žena neměla trpělivost a rozhodla se odejít. Žena rovnou odešla a zabouchla dveře. Otec zůstal s dětmi sám a jeho svět se navždy změnil. Nevěděl, co dělat dál. O několik dní později se manžel rozhodl napsat dopis své manželce:
„Má drahá, toho večera jsem nechtěl, aby se všechno ukázalo takhle. Po práci mě unavilo a chtěl jsem si jen odpočinout. Celý den jsem myslel, že se konečně vrátím domů a sleduji ten prokletý zápas. Všiml jsem si, že jste také unavená neměla dobrou náladu. Děti křičely a nechtěly jít spát. A tady jsi mi položila otázku: „Co je pro tebe těžké pomoci? Přispěj k výchově dětí… “- zeptala jsi, se snížením hlasitosti.
To mě rozzlobilo a řekl jsem: „Pracuju od rána do noci, takže na nic nepřemýšlíš a jen si můžeš hrát se svým dětským domkem pro zábavu.“
Zdroj: poshepky.com
Nemám rád hádky, ale ten večer byly argumenty ve vysokých tónech. Ujistili jsme se navzájem, že jsme unavení, pak jsem ti řekl špatné věci a utekla jsi z domu. Nechal jsi mě s dětmi… Dal jsem jim večeři a položil jsem je do postele. Další den jsem si musel vzít volno z práce, protože s dětmi nebyl nikdo. Prošel jsem všechny slzy a stížnosti. Jen jsem běžel jako moucha ve vroucí vodě a neměl jsem minutu na to, abych si sedl. Bylo pro mě velmi obtížné oblékat děti a ohřívat ovesnou kaši. A přesto bylo nutné umýt kuchyň. Chtěl jsem se s někým podělit o své problémy a můj nejstarší posluchač má jen 10 let. Neměl jsem možnost se posadit se ke stolu a pochutnat si na jídle – musel jsem se o děti starat pořád. Po obědě jsem byl tak vyčerpaný, že jsem jen chtěl ležet na posteli a spát po celý den. Ve večerních hodinách jsem už neměl žádnou sílu. Nemohl jsem tvrdě spát, i když děti spaly, ale mimino se každé tři minuty budilo.
Byl jsem bez tebe dva dny a jednu noc. Rozumím ted¨ všemu. Chápu, jak jsi unavená. Uvědomil jsem si, že být matkou je neustálou obětí. Uvědomil jsem si, že jsi unavená přes den více než já. Konec konců, moje práce sestává z 10 hodin denně a pracuješ 24/7 a bez dní volna. Poprvé jsem si uvědomil, že ti také chceš budovat vlastní kariéru a vydělávat peníze, ale obětovala jsi pro rodinu. Pak jsem přemýšlel o tom, jak jste na mě finančně závislá a máš svázané ruce. Vzpomněl jsem si, jak jsi mi před narozením maličkého řekla, že chceš jít do sportovat. Tak jsi i nestihla…
Zdroj: poshepky.com
S přáteli se vůbec nesetkáte, protože ve svém volném čase se pokusíš spát alespoň minutu. Každý den vás obklopuje rozruch a bláznivá práce, protože jsi doma zavřena s dětmi a nevidíš, co se děje kolem. Píšu ti tento dopis, protože jsem si uvědomil svou chybu. Uvědomil jsem si, že jsi ta nejlepší a nejstatečnější a stále mi moc chybíš. Teď se ti vždy pokusím pomoci a nikdy tobě nebudu pokárat. Odpusť mi, drahoušku!“
Zdroj: poshepky.com
Bohužel v naší společnosti je role žen výrazně snížena a oceňují se pouze úspěchy mužů. Sdílejte tento článek svým přátelům, abychom mohli všichni začít chválit nejdůležitější povolání na světě, povolání matek.
