Mnozí z nás nemohou klidně plavat na místech, kde dno není vidět pod nohama, kvůli různým obavám spojenými se žraloky. Existuje obrovské množství filmů, kde jsou žraloci zobrazováni jako krvežízniví predátoři útočící na celé pláže.
Zdroj: travelask.ru
Příběh, který ruší stereotypy o žralocích, se stal s australským rybářem Arnoldem Pointerem.
Když se plavil na loďce podél pláže, všiml si v sítích velkého bílého žraloka. Rybářovi bylo líto obří ryby, která se v této situaci ukázala být tak bezmocná.
Zdroj: travelask.ru
Pointer se nebál mýtů a legend o krvežíznivosti žraloků a zachránil ji ze sítí. Žralok, jakmile byl volný, nespěchal plavat pryč od sítí a svého zachránce, ale naopak začal plavat za loďkou rybáře.
Zdroj: travelask.ru
Arnold Pointer zpočátku nepochopil, co bylo důvodem tohoto chování predátora, ale pak si uvědomil, že zachráněný žralok doprovázející člun tak projevil rybáři svou vděčnost.
Nyní pokaždé, když muž jde na ryby, objevuje se žralok a plave za lodí.
Zdroj: travelask.ru
Navzdory dobrému vztahu, který se vytvořil mezi Arnoldem a Cindy (tak pojmenoval žraloka), přítomnost takového obřího predátora poblíž plašilo ryby. To však Pointera neroztrpčilo. Jejich přátelství zašlo tak daleko, že Arnold dokázal pohladit žraloka po břiše.
Zdroj: travelask.ru
Bílým žralokům se také říká lidojedi, ačkoli jejich obvyklá strava se skládá hlavně z malých ryb. Lidé vymýšlejí mnoho legend o nich kvůli jejich děsivému vzhledu. Příběh s Arnoldem a Cindy dokazuje, že ne každý velký bílý žralok vás chce sníst.
Zdroj: travelask.ru
