„Ve 25 letech jsem ovdověla“: Jen o rok později žena vyprávěla, jak se vyrovnala se ztrátou partnera

Její manžel zemřel jen několik měsíců po svatbě při nehodě. Uplynul rok od jeho smrti a nyní se mladá vdova Linley Taylor cítí připravená mluvit o svých pocitech a o tom, jak se vyrovnala se ztrátou partnera.

„V 25 letech jsem se připojila ke klubu, mladých vdov. Po devíti krátkých a dokonalých měsících manželského života muž mých snů zemřel při tragické nehodě.

Dokončila jsem studium a přestěhoval se do Nashvillu, abych pracovala ve veterinární nemocnici.

Zdroj: goodhouse.ru

Naše první rande se konalo v září 2014. Jeho koňská farma se ukázala být nejkrásnějším místem, jaké jsem kdy viděla. Ethan byl svářeč, celá jeho rodina žila na farmě.

Nebylo to obyčejné první rande, ale líbilo se mi to. Jeho otec pro nás využil koně a jeho matka ukázala svá kuřata.

Byl to opravdu zvláštní den. Jezdili jsme na koních a mluvili jsme celé hodiny. A když to skončilo, zeptal se, jestli se sem chci vrátit.

Zdroj: youtube.com

Byla jsem ohromená, nikdy předtím jsem se o mě tak nestaral. Zamilovali jsme se a oficiálně jsme se stali párem 28. září 2014.

V červnu 2015 se zasnoubili a 3. října se vzali. Myslím, že se to všechno stalo tak rychle, protože Bůh věděl, že jako manželé budeme trávit jen devět měsíců.

Zdroj: youtube.com

Manželský život se ukázal být velmi zábavný. Chtěli jsme spolu trávit každou sekundu. Mluvili jsme neustále. I když jsme se hádali, netrvalo to dlouho. Měli jsme jen devět měsíců manželství, ale mám pocit, že tato láska bude trvat sto let.

Zdroj: youtube.com

Neustále jsem se o něj bála, když pracoval na farmě. Nevím, jak to vysvětlit. Ethan mi vždy slíbil, že bude opatrný.

Strávili jsme spolu celé dopoledne. Ethan se holil v koupelně a řekl, že mě miluje a že se večer uvidíme. Bylo to nádherné poslední ráno, za které budu vždy vděčná osudu.

V práci jsem vyplňovala nějaké dokumenty, když přišla sekretářka a řekla, že za mnou přišel soused. Ethan měl nehodu. „Proč nejdeme do nemocnice?“ ptala jsem se ho.

Když jsem dorazili na farmu, uplynula asi hodina a shromáždilo se tam 50 lidí: sousedé, lidé z kostela. Zdálo se, že všichni věděli o tom, co se stalo ještě přede mnou.

Můj táta dorazil za 20 minut. Zeptala jsem se, сo mám dělat, a on jen mě objal. Ta noc byla hrozná. Moje nejlepší kamarádka zůstala se mnou, šla se mnou spát do naší postele s Ethanem.

Zdroj: youtube.com

V předvečer dne rozloučení s Ethanem zemřel jeho otec ve spánku. Pořádali jsme společný pohřeb.

Když truchlíte, všichni se dívají na to, jak to děláte, a snaží se vám poradit, co je nejlepší. Ale to je zbytečné.

Někteří chodí k psychologům, a to je skvělé. Jiní ne – a mají na to také právo. Někteří se musí vypořádat s depresí a neustálou úzkostí, tomu jsem čelila.

Zdroj: youtube.com

Nic vás na tyto emoce nemůže připravit. Týden před Ethanovou smrtí jsem se ho zeptala, co mám dělat, když se mu něco stane. Podivně se na mě podíval a pak řekl, že by byl rád, kdybych jsem našla úžasného člověka a byla s ním šťastná.

To byla poslední věc, kterou jsem očekávala, že uslyším, ale nyni se snažím být šťastná.

Zdroj: youtube.com

Část mě zemřela s Ethanem, teď jsem jiný člověk. Stýská se mi po staré Linley, ale jsem si jistá, že jednoho dne budu žít plnohodnotný život, takže na mě může být Ethan hrdý.“

Share