Ricky se přestěhoval do nového města, ale přesto mu něco chybělo. Jednoho dne muž uviděl oznámení v televizi, že útulek hledá nového majitele pro černého labradora.
Ricky si myslel, že to je dobrý nápad vzít si psa z útulku, a kontaktoval organizaci. Ukázalo se, že si ho chtělo vzít mnoho lidí, ale nikdo nevypadal jako jeho majitel.
Spolu s labradorem mu od starého majitele předali krabici se psími věcmi. Život s labradorem ale nebyl snadný. Pes nereagoval na jméno a byl po celou dobu smutný.
Muž se s ním pokusil spřátelit, ale všechno bylo neúspěšné. Ricky mu koupil nové věci a hračky. V útulku mu řekli, že labrador byl vyškolen, ale nereagoval na příkazy majitele.
Muž vycítil, že ho labrador nemá rád, a bylo by lepší, kdyby ho vrátil. Muž si vzpomněl na staré věci psa a rozhodl se je dát do auta.
Ale v otevřené krabici si všiml dopisu majitele. Ricky na to úplně zapomněl a rozhodl se přečíst. Dopis byl dlouhý, bylo jasné, že ho napsal muž ve věku 20 až 30 let.
„Pokud čtete tento dopis, něco se stalo a nemohl jsem si vzít svého psa. Nyní je pro mě těžké vyjádřit myšlenky. Dal jsem ho do útulku, protože jsem musel odjet.
Doufal jsem, že si ho po návratu vyzvednu, ale pokud máte dopis, znamená to, že jsem neuspěl. Neměl jsem s kým nechat svého psa, rodiče jsou už dávno mrtví a žena a děti se ještě neobjevily.
Nyní vám povím o svém psovi: je laskavý a rád si hráje s jakýmkoliv tenisovým míčkem. Má jich hodně. Ale nikdy se mu nepodaří vzít 2 míčky najednou. Jeho jméno ve skutečnosti není Reggie.
Můj pes se jmenuje Tank, protože jsem řidič tanku. Dejte mu trochu času si zvyknout, je to věrný pes! Díky, Paul Mallory.“
Když si Ricky dopis přečetl, vykřikl: „Tanku!“ Pes k němu okamžitě přiběhl. Muž objal labradora a začal hledat tenisové míčky.