Poslední měsíce ukázaly, jak je důležité mít finanční rezervu. Spoustu domácnosti zasáhla koronavirová krize, některé téměř vůbec. Tím pádem situace ovlivnila i jejich postoje ke spoření.
„Lidé museli omezit spotřebu. Těm, kterým příjmy zůstaly stejné, začaly rezervy narůstat rychleji, protože nemohli tolik utrácet. Naopak lidé, kterým příjmy klesly, museli rezervy čerpat,“ popisuje finanční poradce Vladimír Weiss z Partners.
Zdroj: zenysro.cz
Tuto krize charakterizuje růst finančních prostředků na spořicích účtech u lidí, kteří nepřišli o práci. „Peníze na spořicích účtech rostou kvůli státní podpoře spojené s krizí a výprodeji části investičních produktů, typicky podílových fondů. To se týkalo hlavně počátku krize,“ říká tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
„Z našich analýz karetních transakcí vyplývá, že v naší databázi nemá žádnou finanční rezervu asi 50 tisíc a v celé populaci asi čtvrt milionu lidí,“ dodal Hrubý.
Zdroj: forbes.com
Podle finančního poradce Weisse se české domácnosti dostaly do stavu, kdy skoro čtvrtina ze svých úspor vydrží půl roku. Přibližně 30 procent pak přežije pouze tři měsíce. „Z toho plyne, že téměř polovina domácností nemá úspory na tři měsíce. A tento poměr se dlouhodobě významně nelepší,“ tvrdí.
Krize tak ukázala, že by lidé měli na vytváření finančního polštáře víc myslet. „Ideální je, aby domácnost byla schopná odložit přibližně 20 až 30 procent ze svého příjmu stranou. Kolik by mělo jít na spoření a kolik na investování, je individuální. Nejčastěji však platí, že zhruba polovina částky se dlouhodobě investuje,“ radí Weiss. Podle něj mají větší potřebu spořit lidé s vyšším příjmem a vzděláním.
Zdroj: astronakupy.cz
V průměru Češi našetří asi 43 200 korun ročně. Spoří hlavně z důvodu, aby měli nějakou finanční rezervu. Třetina lidí si spoří i na dovolenou, cestování a bydlení. „My Češi jsme velice konzervativní, a proto máme v hledáčku převážně spořicí nástroje, respektive čistě bankovní produkty jako spořicí účty,“ vysvětluje Weiss. Podle něj hlavním důvodem jejich oblíbenosti je, že lidé neplánují dlouhodobě dopředu a mají obecně negativní postoj k investování.
Na výši úroků má vliv sazba vyhlášená ČNB (Česká národní banka). Ta od března v důsledku krize snížila úroky už třikrát. Z 2,25 procenta se snížila úroky naposledy na 0,25 procenta.
Zdroj: mesec.cz
„V případě spořicích účtů se sazby opět pomalu blíží nule. Úroky okolo jednoho procenta lze získat pouze díky speciálním akcím, které mají limitující podmínky, jako omezenou platnost sazby, nutnost platit kartou nebo u dané společnosti ještě dále investovat,“ komentuje to Weiss.
