Proběhla tisková konference ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudové. Předložili plán důchodové reformy, podle kterého by minimální důchod v Česku byl 10 tisíc korun pro všechny, kteří pracovali 25 let.
Ministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek v Senátu uvedla, že současná vláda nestihne provést důchodovou reformu do voleb. Do příštích voleb do dolní komory parlamentu zbývá necelý rok.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s tím ale nesouhlasila a uvedla, že návrh důchodové reformy předloží tento pátek. Penzijní komise už návrh podpořila.
Členy důchodové komise jsou zástupci odborů, zaměstnavatelů, politických stran a některé specializované organizace. Příprava této reformy se kvůli koronaviru zpomalila.
Danuše Nerudová uvedla, že s největší pravděpodobností by vláda měla zákon o důchodové reformě projednat v únoru příštího roku.
Pokud by zákon schválil kabinet a následně parlament a podepsal ho prezident, reforma by měla začít fungovat v roce 2022. Alespoň od roku 2022 by se měl začít vyplácet základní důchod.
Zbývající části reformy by se do budoucna mohly realizovat postupně. Podle mnohých politiků je již nějakou dobu potřeba provest tuto reformu.
„Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci,“ řekla Jana Maláčová.
Reforma bypodle ní měla být udržitelná, spravedlivá a srozumitelná. Předpokládá se, že vznikne speciální kalkulačka, kde by si každý občan mohl spočitat svůj nový důchod.
Podle plánu by to mělo začít fungovat od roku 2023, zároveň se navrhuje zavést bonus na výchovu dětí. To znamená, že rodič, který se o dítě stará, by mohl dostávat 500 Kč měsíčně.
Maximálně to ale bude částka 1500 Kč měsíčně za výchovu tří dětí. Navrhuje se také, aby byly pro pracující důchodce poskytnuty daňové úlevy.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj také trvá na nutnosti provedení důchodové reformy. Vyjádřili k tomu několik návrhů.
Navrhli například zvýšení důchodového věku, protože lidé nyní žijí déle a také navrhli část výplat na důchody kompenzovat z daní.
Jana Maláčová ale odmítá zvýšit důchodový věk, podle ní má nyní mnoho padesátníků problém najít práci. Zvýšení věku odchodu do důchodu by tedy jen zvýšilo počet lidí, kteří ještě nemohou pobírat důchod, ale už nemohou najít práci.
Dodala také, že zvýšení důchodového věku není možné kvůli struktuře naší ekonomiky, kde je hodně průmyslového sektoru. To znamená, že mnoho lidí má těžkou fyzickou práci.
Navrhuje se také, že lidé, kteří mají těžkou fyzickou práci, budou moci odejít do důchodu o 1 rok dříve za každých odpracovaných 10 let. Navrhuje se, aby toto pravidlo vstoupilo v platnost v roce 2024.
Paní ministryně práce a sociálních věcí odhaduje, že by tato reforma za prvních pět let mohla stát 25 miliard korun. Financování by podle ní bylo možné získat z plánu obnovy Evropské unie.
Asi už se všichni politici shodují, že důchodový systém je třeba změnit. Toto téma neztrácí svůj význam již více než 20 let.
Dlouho se ale politikům nedařilo dohodnout, jak přesně tuto otázku vyřešit. Takže téměř jediná věc, která byla použita, bylo zvýšení věku odchodu do důchodu.
Ekonomové a politici opakovaně mluvili o reformě a dokonce nabízeli své možnosti, ale nikdo se nedokázal dohodnout. Snad se tentokrát tento problém vyřeší, alespoň v to mnozí Češi doufají.
PŘIPOMÍNÁME: MINISTR BLATNÝ AVIZOVAL MOŽNÝ NÁVRAT DO ČTVRTÉHO STUPNĚ SYSTÉMU PES: VÝJIMKY DOSTANOU OBCHODY A LYŽAŘI