Jedna žena sdílila svůj příběh o tom, jak žárlila na svého syna kvůli chůvě. Když se chlapeček uhodil a rozbrečel se, běžel pro utěšení za chůvou, přestože jeho matka stála poblíž. V tuto chvíli se zrodila žárlivost, se kterou pak bojovala.
Zdroj: fatelines.net
(Dál příběh povídá matka chlapce)
ŽÁRLIVOST
Jednoho dne jsme si povídaly s chůvou mých dětí v kuchyni, když jsem uslyšela, jak moje dítě spadlo v dětském koutku. Přišel se slzami na očích a natáhl se k chůvě, aby ho utěšila. Uvědomila jsem si, že můj syn je k této ženě více připoután, než ke mně, a žárlila jsem.
Zdroj: fatelines.net
Chůva se připojila k naší rodině, když mému synovi bylo osm měsíců. Musela jsem ji najmout, protože jsem hodně pracovala. Byla to dobrá osoba a milovala děti. Moje děti si na ni rychle zvykly a začala jsem si všímat, že když je chůva blízko – děcka jedí lépe, chovají se take lépe. Děti se na ni těšily víc než na svou vlastní matku.
Zdroj: odessitua.com
Bylo to velmi nepříjemné. Proč mé vlastní dítě dáva přednost jiné ženě? Dívala jsem se však na věci rozumně: neměla jsem možnost dát dětem to, co jim dávala chůva.
POKORA
Vím, že se děti připoutávaji k dospělým, kteří se o ně starají, zajišťují emoční zdraví a bezpečí. Nakonec jsem se musela tuto situaci smířit. Copak nechci, aby se o mé děti někdo staral, když jsem v práci? Samozřejmě, že chci.
Zdroj: dszn.ru
Měla bych překonat pocit křivdy, a dokážu to. Musím pracovat, abych uživila děti a zaplatila chůvě za práci. Kromě toho rádši budu v práci, než ženou v domácnosti. Jsem se také naučila od chůvy některé triky, které mi umožnily přiblížit seke svým dětem. Například jsem si všimla, že když hladím syna po hlavě – usíná rychleji.
Zdroj: fatelines.net
Nebudu předstírat, že to nebolí, když moje dítě upřednostňuje chůvu, ale snažím se to pochopit. Každý z nás dostává to, co potřebuje. Ale neznamená to, že nedávám polibky svým dětem.
Zdroj: churchofjesuschrist.org
