Výsledky průzkumu Život během pandemie ukázaly, že většina lidí, kteří během posledního měsíce byli v kontaktu s osobou nakaženou koronavirem nebo měli příznaky onemocnění nešli na test. Jsou to dvě třetiny dotazovaných.
Celkem s nemocnými kontaktovalo nebo měli příznaky 14 % lidí, kteří se průzkumu zúčastnili. Údaje na sociálních sítích uvedl sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research, která se na výzkumu podílela.
Účastní se průzkumu celkem 2 200 respondentů, kteří každých několik týdnů poskytují informace o svém pohybu, příznacích či kontaktech.
„Čtrnáct procent lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky covidu jako je ztráta čichu či chuti,“ píše sociolog s tím, že pouze 5 % z nich šlo na test.
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 https://t.co/VH4Ov0auK7 pic.twitter.com/4VOkgiM5tP
— Daniel Prokop (@dan_prokop) December 1, 2020
Kontaktem se podle výzkumu má na myslí setkaní osob, které trvalo minimálně 5 minut. Hygienici však mají standart 15 minut a záleží na tom, jestli si lidé v této situací chránili dýchací cesty.
Dle Prokopa se více testují lidé, kteří nemají práci nebo mají home office. Jedná se nejčastěji o obory IT, státní správu či finance.
Potvrzuje to podle sociologa, že lidé nechodí na testy, protože se bojí, že nebudou moci pracovat. Zaměstnavatel se naopak bojí, že ztratí pracovní sílu.
Mlada fronta Dnes uvedla, že během druhého týdne v říjnu 19 753 lidí, kteří byli poslání na test, na něj nedorazili. Posílali je tam hygienici a praktičtí lékaři.
Daniel Prokop je přesvědčen, že vláda musí lidi motivovat, aby se nechali testovat. Jednou z cest je zvýšení částky vyplacené mzdy pro zaměstnance, kteří musí do karantény či izolace. Musí se tím pádem zvážit refundace zaměstnavatelům.
Dalším problémem, který je prý potřeba vyřešit – dostupnost testování. V některých regionech to lidé mají daleko k odběrovým místem.
Průzkum se zabývá od března skupinou respondentů. Sledují jejich vývoj sociálního chování, a jak problémy spojené s koronakrizí dopadají na jejich životy.